2. maturitní otázka


Oblasti nejstarších civilizací, zač. otrokářského zřízení (orientální despocie)

(HTML náhled)

a. příčiny vzniku prvních států, odlišnost staroorientálních států od klasických otrokářských.
- potřeba řídit a organizovat výrobní zemědělskou činnost ( zavodňovací práce podél celého toku ), obchod, nebo usměrňovat zájmy různých vrstev obyvatelstva ( upevňování moci bohatých za pomoci náboženství a vojska, vznik privilegované vrstvy ). Zřejmě nejdůležitější podmínkou ( meiner meinung nach ) je vznik té privilegované vrstvy.

Odlišnost - v čele staroorientálního státu byl panovník , který měl neomezenou moc ( zákonodárná, soudní a vojenská ). Často byl považován za ztělesnění boha nebo jeho blízkého. Zemědělství bylo základním zdrojem obživy, veškerou půdu symbolicky vlastnil panovník, skutečným majitelem byla vesnická občina. Obyvatelstvo vesnice obdělávali půdu společně, rovně se dělili o úrodu a samozřejmě platili daně panovníkovi. Hlavní pracovní silou v staroorientálních státech bylo obyvatelstvo vesnic ( svobodní ),otroků bylo poměrně málo. Otrokem byl : válečný zajatec, neplatič daní, zločinec, dlužník, potomek otrokyně. Většinu otroků vlastnil výhradně panovník - vykonávali práce celostátního významu ( zavodňovací kanály, stavba opevnění ). Soukromí otroci skoro nejsou. Klasické otrokářské státy - hlavně zemědělství, ale také rozvinutá řemesla a obchod, panovníci většinou nemají neomezenou moc !,otroci vykonávali veškerou práci, otroky vlastnil každý majetnější člověk, půda patří jednotlivcům.

b. Struktura otrokářské společnosti –
Sparta - společná vláda 2 králů ( vrchní velitelé vojska ), 5 dohlížitelů - eforů – nejvlivnější státní úředníci v míru ( voleni z mužů starších 60 let ) - dohled na úředníky a krále, na výchovu mládeže, kontrola státních financí.

Gerúsia - rada starších - 28 členů ( + 2 králové ) - voleni doživotně z nejvlivnějších rodů, soudní a poradní sbor.

Apellá - občanský sněm, shromáždění - plnoprávní Sparťané, muži od 30 let - schvalování zákonů, volba eforů, rozhodování o válce Sparťané - privilegovaná vládnoucí vrstva ( 10 000 ), nevěnovali se žádné výrobní činnosti, vojáci z povolání. Perioikové ( = bydlící kolem ) - svobodní, ale politicky bezprávní - zemědělci, řemeslníci, obchodníci. Heilóti ( otroci ) - nesvobodné, zcela bezprávné obyvatelstvo - práce v zemědělství, odváděli naturální dávky Sparťanům.

Athény - od 8.stol. př.n.l. - vláda rodové aristokracie - z ní voleni každoročně Archonti - nejvyšší úředníci ( archón basileus - náboženské záležitosti., archón polemarchos - nejvyšší vojenský velitel ), později přibylo 6 úředníků - Thesmothétové ( zákonodárci ).

Bývalí archonti tvořili aristokratickou radu - Areopag - volba úředníků, poradní orgán u soudu, dohled na dodržování zákonů. v 7. stol. př.n.l. přecházela aristokratická. vláda v timokracii - rozhodující moc bohatých bez ohledu na urozenost. 510př.n.l. nastolena timokracie Kleisthénes - rozdělení obyvatel podle místa bydliště na 10 oblastí - fýly. Základní administrativní jednotkou byl démos ( bylo jich přes 100 ) - vlastní samospráva, evidence občanů. Vedle sněmu byla zřízena rada pěti set ( 50 zástupců z každé fýly ) - schvalovala návrhy lidového shromáždění. Každoročně byli voleni stratégové ( 10 ) - vojenští velitelé. Lidové shromáždění - svoláváno 40 ročně, hlasování a rozhodování všech občanů ( mužů nad 20 let ). Héliaia - nejvyšší porotní soud - 6000 mužů podle losu. Staroorientální státy - král ( faraon ) - nejvyšší představitel státu - neomezená vláda. Královští úředníci - správci krajů ( nomů ), dozorci nad stavbami a vybíráním daní. Vezír - nejvyšší královský hodnostář - správce státní pokladny. Kněží - opora krále, výhradní právo konat náboženský obřad, upevňovali přesvědčení u lidu o božském původu krále. Vojenští hodnostáři – zabezpečení klidu v zemi ( potlačování lid. vzpour ), ochrana před útoky + výbojné války. Řemeslníci - osobně svobodní. Zemědělci - nejpočetnější vrstva, osobně svobodní, měli povinnost udržovat zavlažovací zařízení a pracovat na státních stavbách. Otroci -nesvobodní, vykonávali nejtěžší a nejnebezpečnější práce ( v dolech ).

c. Oblasti vzniku nejstarších států - v oblastech s příznivými přírodními podmínkami - teplé počasí, dostatek vláhy a ůrodné půdy -nejčastěji v úrodných říčních údolích, lemovaných rozsáhlými pouštěmi nebo horstvem.

Mezopotámie ( = meziříčí ) - mezi řekami Eufrat a Tigris, oblast dnešního Iráku. Dvě hlavní oblasti - Sever ( ASÝRIE ) a Jih (BABYLONIE ) - na severu AKKAD a na jihu SUMER. Mezopotámie patří k jedné vůbec z nejstarších civilizací - zemědělství sem proniká v 6. tisíc. př.n.l. - rozhodující oblastí byl jih, kde vznikají první zemědělské vesnice. V polovině 4. tisíc.př.n.l. vznikají první městské státy - Sumerové ( nejistý původ, snad ze SV ) - Lagaš, Ur, Uruk, Eridu, Kiš. Objevuje se bronz a písmo ( nejdříve piktografické, postupně klínové ). Města se postupně chrání hradbami a začínají mezi sebou bojovat. Centrem města je vždy chrám - centrum politického,náboženského a hospodářského života, kněz je správcem chrámu i organizátorem hospodářství - CHRÁMOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ -soustřeďuje se zde veškerá úroda, kterou kněží rozdělují obyvatelstvu. - vláda theokracie. Ta byla vystřídána světskou mocí - panovníkem ( zástupce boha na zemi ), ten měl svůj palác - pevnost s hradbami - PALÁCOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ. Panovník se mohl rychle rozhodovat v době války - nemusel se dohodovat s ostatními kněžími, o přidělení úrody rozhoduje jeden člověk. Prvním sjednotitelem Akkadu a Sumeru byl vládce Sargon Akkadský ( asi 2350 nebo 2340 př.n.l. ). Vypravil se také do Sýrie, kde pronikl až k pobřeží Středozemního moře. Tažení přineslo bohatou kořist, nevedlo však k územnímu rozšíření akkadské říše.
Poté vládne jeho dynastie, vrchol byl za jeho vnuka Narám - Sín ( 2223 - 2198 př.n.l. ) - ovládl oblast severní Mezopotámie. Později však dochází k barbarským nájezdům Gutejců ( z pohoří Zagros ), na sto let danou oblast ovládli ( zpustošili ) 2200 - 2100 př.n.l.
Asi 2100 př.n.l. byli Gutejci vyhnáni, k moci se dostává Urská dynastie - tzv. období sumerské renesance - hospodářský a kulturní rozkvět, vybudován obrovský zikkurat v Uru ( zbytky existují dodnes ). Šulgi - ovládl sousední Elam. Poté došlo k úpadku.Právě Elamité a Amorité ( Amorejci ) zničili tuto říši.

Mezopotámie ve 2. a 1. tisíc. př.n.l. - 2 říše - ASYRSKÁ A BABYLONSKÁ ( obě vytvořeny Semity ).

Starobabylonská říše ( 1900 - 1600 př.n.l. ) - boje amoritských vládců v čele jednotlivých měst, roku 1800 př.n.l. se dostává do popředí Babylon - král Chammurapi ( 1792 - 1750 př.n.l. ) - zakladatel říše, ovládl celou dolní Mezopotámii. Země byla rozdělena na oblasti a okresy se správci. Došlo k hospodářskému a kulturnímu rozvoji - zvýšení výnosů v zemědělství ( dokonalé zavlažování )ovládnuty oba toky po celé délce, rozvoj řemesel, dálkový obchod.

Pevný stát- řízen podle zákonů - Chammurapiho zákoník ( dodnes se zachoval ) - jeden z prvních v dějinách lidstva, zároveň dlouho nepřekonatelný. Oblá čedičová deska ( stéla ) s klínopisným záznamem Chammurabiho zákonů, vysoká dva a čtvrt metru, se zachovala v téměř neporušeném stavu. V horní části je reliéf zobrazující boha slunce Šamaše, jenž sedí na trůnu a odevzdává odznaky vladařské moci králi Chammurabimu, stojícímu před ním. Ustanovení Chammurabiho zákoníku se týkají zejména krádeží,loupeží,zpronevěry,násilných činů a majetkových vztahů. Tresty a pokuty za přestupky nejsou stanoveny jednotně, nýbrž podle postavení pachatele ve společnosti.

Chammurabiho zákony : Jestliže plnoprávný občan vyrazil oko plnoprávnému občanu, vyrazí mu oko; jestliže zlomil kost plnoprávní plnoprávného občana, zlomí mu kost; jestliže vyrazil oko muškénovi ( pro pochopení viz dole ) nebo zlomil kost muškéna, zaplatí jednu minu stříbra, jestliže vyrazil oko otroku někoho nebo zlomil kost otroka někoho, zaplatí polovinu jeho kupní ceny. Jestliže plnoprávný občan vyrazil zub plnoprávného občana, sobě rovného, vyrazí mu zub, jestliže vyrazil zub muškéna, zaplatí třetinu miny stříbra. Jestliže plnoprávný občan udeřil ve tvář plnoprávného občana, jenž je výše postaven než on, bude před shromážděním potrestán šedesáti ranami volskou oháňkou, jestliže plnoprávný občan udeřil ve tvář plnoprávného občana, jenž mu je roven, zaplatí jednu minu stříbra, jestliže muškén udeřil ve tvář muškéna, zaplatí deset šekelů stříbra, jestliže něčí otrok udeřil ve tvář plnoprávného občana, uříznou mu ucho.
Text Chammurabiho zákoníku se skládá z prologu, vlastních ustanovení a epilogu. V prologu jsou především vypočítávány Chammurabiho zásluhy o rozmach a správu říše, v epilogu vyzdvihuje Chammurabi význam svých „ nálezů spravedlnosti „ a svěřuje je ochraně Šamaše a jiných babylonských božstev. Z 282 ustanovení zákoníku je jich v ukázce uvedeno deset. I mezi plnoprávnými občany starobabylonské říše existovaly společenské rozdíly, které se promítaly do trestů za tělesná ubližení. 1 mina = 60 šekelů = 505 gramů stříbra.

Obyvatelstvo Starobabylonské říše bylo rozděleno do 3 vrstev - AWILUM - nejbohatší svobodní, plnoprávní, privilegovaní občané ( vlastníci pozemků a otroků ). MUŠKÉNI - nižší vrstva, osobně svobodní, ale neprivilegovaní – zemědělci na pronajaté půdě, zaměstnanci královského paláce nebo chrámu, řemeslníci, vojáci. OTROCI - nesvobodní, nepříliš početní,mohli se kupovat a dědit. Později dochází k barbarským nájezdům Kassitů z pohoří Zagros, oslabený babylon dobyli Chetité -asi roku 1594 př.n.l. Muršilišem prvním. Chetité Babylon pouze dobyli a vyplenili, usadili se zde Kassité

Středobabylonská říše ( 1594 - 1100 př.n.l. ) - má dvě fáze - a. KASSITSKÁ NADVLÁDA - přejali vyspělou kulturu, převzali dokonce akkadštinu i babylonské tradice. Byli mírumilovní, uzavírali mírové smlouvy např. s Egyptem ( četné sňatky s dcerami faraónů ), věnovali se hlavně obchodu. Konec jejich panování učinili Elamité kolem roku 1160 - Šutruknachunte - z Babylonu odvezl Chammurapiho zákoník. b. ISINSKÁ DYNASTIE - došlo k velkému rozkvětu za Nabukadnezara prvního, který dobyl Elam ( skromně se nazýval králem " veškerenstva" ). Ale kolem roku 1100 př.n.l. dobyl Babylonii asyrský vládce Tiglatpilesar první ( 1115 - 1077 př.n.l. ). poté byl babylon podřízen Asýrii, když tam vládnou přímo asyrští panovníci nebo babylonští králové v závislosti na Asýrii.

Novobabylonská ( chaldejská ) říše ( 625 - 539 př.n.l. ) - Babylon povstal proti Asýrii ( semičtí chaldejci ), ti se proti nim spojili se Skyty a Médy, na stranu Asyřanů se dali Lýdové a Urartejci. Vyhrál Babylon, Asyřané vyhnáni králem chaldejského původu Nabopolasav, 612 př.n.l. dobyto Ninive, zbytek poražen 605 př.n.l. u Karchemiš - zánik Asýrie, za nástupce Nabukadnezara druhého ( 605 - 569 př.n.l. ) došlo k rozkvětu Babylonu, ovládl většinu Mezopotámie, Sýrie a Palestinu - 587 př.n.l. dobyt Jeruzalém.Velkolepá výstavba Babylonu, obrovské hradby, postavena babylonská věž ( buh Marduk ) - čtvercový základ o 90 m, stejně tak 90 metrů byla vysoká. Roku 539 př.n.l. byl babylon dobyt perským králem Kýrosem druhým - zánik Babylonie a všech Mezopotámských říší.

Asýrie - Staroasyrská říše ( 1900 - 1600 př.n.l. ) - stejné počátky jako v Babylonii, jsou to také Semité, původním centrem bylo město Aššur. V staroasyrském období dochází k rozmachu za vládce Šamši Adáda prvního ( důležitá obchodní křižovatka ), dosáhl velké moci, dobyl severní Babylonii, pak ale úpadek, jelikož byl poražen Chammurapim. Kolem roku 1650 př.n.l. začínají pronikat na území Asýrie a sever. Babylonie churrité - vytvořili mocný stát Mitanni, Asýrie se dostává do její závislosti.To trvalo až do poloviny 14. stol. př.n.l., kdy Asyřané využili, že Mitanni byla poražena Chetity a osamostatnili se.

Středoasyrská říše ( 1350 - 1078 př.n.l. ) - došlo k znovusjednocení, roku 1235 př.n.l. Asýrie dobyla Babylonii, poté došlo k částečnému oslabení, Asýrie byla ohrožena aramejskými a chaldejskými semitskými kmeny, ale opět rozkvět za Tiglatpilesara prvního, který dobyl Babylon.

Novoasyrská říše ( 911 - 612 př.n.l. ) - počátky jsou ve znamení boje proti říši Urartu, z počátku měli Asyřané problémy, poté sami získávají převahu. V této době se rozšiřuje železo, byla vytvořena nová profesionální armáda - dobře organizovaná,válečné vozy, jízda, měli vlastní ženisty - krutí válečníci, přinutili celé národy k přesunu, zohavovali zajatce - v nejlepším jim uřízli uši, nebo usekli nohy a ruce, stahovali je z kůže. Aššurnasirpal druhý ( 883 - 859 př.n.l. ) - dobyl fénická města, Tiglatpilesar třetí ( 745 - 727 př.n.l. ), Sargon druhý ( 722 - 705 př.n.l. ) - porazil Izrael, Egypt a Urartu. Asýrie byla nejmocnější stát v Přední Asii v 9 - 7. st. př.n.l., největší územní rozmach ( Sýrie, Palestina, Egypt, část Malé Asie, Irán a Babylon ). Vrchol moci byl za Aššurbanipala ( řec. Sardanapal , asi 668 - 630 př.n.l. ) - porazil Babylon a Elam, ale nedokázal čelit rozpadu říše - nájezdy kočovníků ze severu, neustálé povstání v dobytých oblastech, vnitřní spory o trůn. Nakonec byla říše rozvrácena útoky Médů a Babylonie ( viz novobabylonská říše ).

EGYPT - v 5. tisíc. př.n.l. se zde objevují první zemědělské vesnice - obilí, len, ovce, kozy, krávy. V této době byly nástroje ještě kamenné nebo dřevěné, vzácně měděné ( jehly ). Původní složka obyvatelstva přišla z Asie ( z okolí Palestiny ). Klíčový význam měl Nil - vláha v suché oblasti, bahno - hnojivo. Rozsáhlý stát, ovšem max. 15 km od řeky. Záplavy byly mohutné, rozdíl až 8 metrů. Docházelo ke sjednocování říše díky zemědělství - společná činnost na vodních kanálech. Jednotlivé vesnice se začali sdružovat do krajů ( nomů ) - vytvořeny dva státy - Horní a Dolní Egypt ( na jihu je Horní ). Používali rákos na výrobu chatrčí a lodí.
Objevují se snahy ovládnout celý tok Nilu. Kolem roku 3100 př.n.l. došlo k sjednocení Egypta, kněz Marello vytvořil soupis 31 dynastií - spolehlivý, ale začátek je divný - 2 sjednotitelé - MENEJ a NARMER ( možná fogi a syn, možná dřívější jméno před nástupem do úřadů ). Sjednocení provedl Horní Egypt.

Raně dynastické období ( 3100 - 2700 př.n.l. ) - vláda prvních dvou dynastií, je dokončeno sjednocení, rozpory mezi říšemi přetrvaly ještě nějakou dobu. Faraon jako symbol sjednocení - spojená koruna Horního a Dolního Egypta ( červená a bílá ) - měl dva hroby. Sjednocení mělo pozitivní dopad, obyvatelé nemuseli soupeřit o vodu z Nilu. Díky lepšímu využívání vody jsou větší sklizně, vzniká přebytek a dochází k sociální diferenciaci společnosti. Rovněž dochází k dělbě práce - specializovaní řemeslníci. Dále se rozvíjí obchod ( dokonce již zahraniční ), hlavně po Nilu, první kontakty s Asií a Fénicií. Objevuje se písmo, dochází k rozvoji věd,které byly důležité pro jejich život - astronomie, matematika, geometrie. Stavělo se z cihel ze sušeného bahna a rákosu, chrámy z kamene.

Stará říše ( 2700 - 2200 př.n.l. )-období velkých pyramid, tu první navrhnul Imhotep ( první ministr Džoséra, zakladatele 3.dynast. ) asi 60 metrů vysoká, obdelníkový půdorys, po smrti považován za boha. Postavena byla v Sakkáře. Snofrew ( Nebmaat ) egyptský panovník asi kolem roku 2600 př.n.l., který válčil v Núbii a Libyi. jeho pyramida u Médúmu je první, která má klasický tvar jehlanu.Právě on patří k nejvýznamnějšímu panovníkovi staré říše, porazil Núbii ( dnešní Súdán ) a kořist zabezpečila Egypt na několik generací dopředu. Jeho nástupce Chufev ( řec. Cheops ) díky tomu začal stavět největší pyramidu v Gíze ( někde se udává 149 m, jinde 146,59 m ).V sousedství stojí pyramidy jeho nástupců Racheva a Menkawré ( řec. Mykerinos ). Sfinga má zřejmě podobu Racheva. Tyto stavby Egypt vyčerpaly po ekonomické stránce a rovněž ubylo mnoho pracovních sil. Později se stavějí menší pyramidy a z méně kvalitního kamene ( nejsou tak dobře dochované jako např. v Gíze ). - důvod, proč zanikla stará říše, lidové povstání vedoucí k rozpadu říše.
Na vrcholu společnosti byl faraon, jeho zástupcem byl vezír, dále nomarchové ( správci krajů ), vojenští velitelé, písaři, velká vrstva kněží ( v některých obdobích více než faraon ). Střední vrstvu tvořili řemeslníci, obchodníci a umělci. Obyvatelé vesnických občin -svobodní, zastávali většinu prací v Egyptě. Otroci - nebyla to rozhodující pracovní síla.

Střední říše ( 2100 - 1800 př.n.l. ) - došlo k znovu sjednocení vésetskými králi 11. dynastie, sídelním městem se stává Véset v Horním Egyptě, obnovena prosperita. Rozšiřuje se bronz, dochází k velkému rozkvětu Egypta - řemesla, rozvíjí se obchod ve větší míře - Kréta, období mnoha úspěšných dobyvačných výprav - Núbie a Sýrie.Lidé však chodili válčit a neobdělávali půdu, museli se vzdát myšlenek na expanzi, nakonec se stal obětí cizí agrese - vpád Hyksósů ( pastevecké pohyblivé kmeny z oblasti Sýrie ) –byli sice na nižší úrovni, ale po vojenské stránce se měl Egypt hodně co učit - lehké dvoukolové vozy tažené koňmi, luky, bronzové meče, bronzové pancíře. Vládce Hyksósů se stal egyptským faraónem, usadili se v Nilské deltě, oblasti na jihu byly nezávislé.
Egypťané okopírovali jejich zbraně, naučili se válčit a knížata z Vésetu zahajují s nimi boj a to dalo podnět ke vzniku nové říše.

Nová říše ( 1550 - 1100 př.n.l. ) - největší rozmach Egypta, byl umožněn vynálezy, které přejali od Hyksósů. Došlo ke změně zahraniční politiky. Dříve se pořádali neorganizované, pustošivé nájezdy do okolí za kořistí. Nyní se postupně Egypt rozšiřoval směrem na jih i na sever.Prvním úspěšným dobyvatelem byl Thutmose první ( Aacheperkáre ) - kolem roku 1528 - 1510 př.n.l.,rozšířil Egypt směrem na jih ( Núbie) a krátkodobě ovládl oblast Sýrie. Tyto výboje však neměli trvalé důsledky. Po něm vládl Thutmose druhý ( 1510 - 1490 př.n.l., Aacheperenré - potlačoval vzpoury v Núbii. Po jeho smrti vládla Hatšepsowet ( 1490 - 1448 ) společně s Thutmose třetím ( Mencheperré, 1490 - 1436 př.n.l. ) - vytvořil velice silnou armádu, největší dobyvatel, rozšiřuje Egypt znovu do Sýrie a Núbie. za Eufrat vytlačil říši Mitanni, která měla rozhodující vliv v oblasti sev. Sýrie - 1. pol. 15. stol - vrchol moci.Jeho nástupci již nebyli takoví válečníci, vliv Egypta udržovali vzájemnými sňatky s dcerami z říše Mitanni. Dalším významným panovníkem byl Amenhotep čtvrtý ( Neferchepruré Waenré, Achnaton ) - kolem roku 1364 - 1347 př.n.l., který se snažil omezit obrovskou moc kněžích boha Amona, prosadil universálního boha Atona, opustil Véset a založil nové hl. město Achetaton. Jméno Amenhotep ( = Amon je spokojen ) nahradil Achnatonem ( = Vtělení Atona ). Reformy vyvolaly odpor kněží a oslabily zemi. Achnaton si vytvořil nový dvůr,kde se ani nehledělo tolik na urozenost, spíše kdo mu uměl pochlebovat.Narážel na velký odpor, byla to prostě tradice - vnitřní boje, lidová povstání. Faraon potřeboval vojáky a musel rezignovat na zahraniční politiku. Po jeho smrti se vše vrátilo do původního stavu. - toho využil Šuppiluliumaš ( Chetité ) , který ovládl severní Sýrii, porazil zdejší spojence Egypta a celkově toto období znamenalo úpadek. Tutanchamón se vrátil k Amonovi. Rámessovci - 11 panovníků 19. a 20. dynastie ( zhruba 1320 - 1085 př.n.l. ). Ramesse druhý veliký ( 1298 - 1230 př.n.l. ), měl přes 100 dětí, je označován za největšího dobyvatele, ale není to pravda. Zůstalo po něm spousta chrámů a reliéfů, které připomínají jeho vítězství, kterých možná nikdy nedosáhl - chrám Abú Simbel, hrobka v údolí Králů. Měl jeden cíl - obnovit říši v plném rozsahu za Thutmose třetího ( znovuzískat Sýrii, která byla za Achnatona ztracena ). Shromáždil armádu 20 000 vojáků a vydal se do Sýrie. Obě strany ( jak Egypt tak i Chetité ) měli pěchotu a válečné vozy. V Egyptské armádě hrála pěchota hl. roli, a každý válečný vůz operoval samostatně. U Chetitů hrály prim vozy, byli sehraní, uměli dělat manévry. Posádka byla 3členná, vozy byly lehčí a lepší konstrukce. A v ojích měly zabudované kosy - moderní tank. Schylovalo se tedy k bitvě u Kadeše ( 1285 př.n.l. ). Ramesse měl armádu rozdělenou do čtyř skupin, které pochodovali za sebou v rozmezí několika kilometrů. Podařilo se jim chytit několik zvědů ( léčka ), kteří říkali, že Chetité se bojí a dali se na ústup. Ramesse se utábořil, ale zjistili na místě čerstvé stopy. Odhalili léčku a Ramesse nechal poslat pro druhou armádu, která však už neexistovala. Chetité ji zničili společně s první armádou. Ramesse uprchnul s několika vojáky. Při útěku narazil na čtvrtou armádu, která o střetu vůbec nevěděla. Ramesse ji popadl a upaloval ( velká odvaha )s ní zpátky. Chetité byli silně zaskočeni, jelikož dávno začali oslavovat vítězství a byli značně společensky unaveni. Stáhli se do Kadeše a válka skončila nerozhodně. Muvattallišova a Ramessova armáda se rozešli. Roku 1277 př.n.l. podepsal Ramesse druhý společně s Chattušilišem mírovou smlouvu ( nejstarší v dějinách lidstva ), která nikdy nebyla porušena. Na konci 13. stol. a v průběhu 12. stol. začali mořské národy ( Frýgové, Thrákové ) ohrožovat Egypt. Ramesse třetí se jim ubránil a jejich nájezd odrazil. - ekonomický úpadek, postupně klesá i moc faraona na úkor kněží boha Amona ( ti vlastnili 1/5 veškeré půdy )

Pozdní doba ( 1100 - 332 př.n.l. ) - v armádě si získávali nejvyšší pozice Libyjci, ti se usadili v nilské deltě, získali si určitou nezávislost, v průběhu 10 .stol. př.n.l. se jejich vůdce zmocnil vlády a nastolil v Egyptě vládu Libyjské dynastie - Šešonk - vyplenil Šalamounův chrám v Jeruzalémě. Později však začínají Nubíjci z jihu ohrožovat Egypt - samostatný stát, který těžil z Egyptské.kultury, stavěli pyramidy a uctívali boha Amona. V 8.stol. př.n.l. Egypt dobyli a začala vláda Nubijské dynastie.Roku 666 př.n.l. byl Egypt dobyt asyrským králem Aššurbanipalem. Poslední rozkvět Egypta - Psammtek první - Libyjec, který vyhnal Asyřany a začal tzv. Sajská renesance ( podle města Sais v deltě ) - 655 - 525 př.n.l. Psammtek obnovil nezávislost Egypta,z jihu vytlačil Nubíjce, podrobil si místní vládce v Egyptě - došlo k obnovení a restauraci starých chrámů, vrací se k umění staré a střední říše. Vybudoval silnou armádu, která se opírala o řecké žoldnéře, kteří se také začali usazovat v nilské deltě. Na konci své vlády se Psammtek stal spojencem Asýrie - proti ní bojuje Novobabylonská říše, jenž získala za spojence Médy a ze severu útočili Skytové. Psammtek se obával zániku Asýrie a vzniku nové velmoci, která by později ohrožovala Egypt. Ale 612 př.n.l. bylo dobyto Ninive. Neko druhý, synátor Psammteka, pokračoval v otcově politice a poslal do Mezopotámie vojska na podporu Asyřanů – nic to však nezměnilo. Roku 605 př.n.l. Karchemiš - Egypt prohrál, egyptská vojska se stáhli do Egyptu, který ubránili. Neko se potom snažil vybudovat dnešní Sueský průplav. Roku 525 př.n.l. dobyli Egypt Peršané.Perská nadvláda byla mírná, nechal opravit chrámy, uctívali jejich bohy. Přesto se to Egyptu nelíbilo a podnikali různá povstání. Konec znamenalo dobytí Egypta Alexandrem Makedonským roku 332 př.n.l. Od té doby tam vládnou Ptolemáiovci až do roku 30 př.n.l.

Chetité ( 1650 - 1200 př.n.l - mořské národy ) - klínové písmo Chetitů rozluštil Bedřich Hrozný ( 1915 ), jejich praotcem měl být Hat ( "strašný " ), syn Kanaanův.

Lýdie ( 7 stol.př.n.l. - 546 - Peršané ) - vznik mincí.

Elam ( 3 tisíc. př.n.l. - 7. stol. př.n.l. - Asýrie )

Médie ( 7.stol. př.n.l. - 559 př.n.l. - Peršané )

Persie - zakladatel říše - Kýros druhý Veliký ( 559 - 530 př.n.l. ) z dynastie Achaimenovců, původně Medský vazal, kterou porazil, roku 546 porazil Lýdii, také ovládnul řecká města na pobřeží Egejského moře, pak území východního Iránu a Střední Asie, 539 př.n.l. dobyl Novobabylonskou říši, došlo k sjednocení Přední Asie - Mezopotámie, Sýrie, Fénicie, Palestina. Jeho nástupce Kambysés se roku 525 př.n.l. zmocnil Egypta, podrobil si rovněž Lybii - perská říše se stala největší starověkou říší. Po smrti Kambysa nastupuje Dáreios první ( 522 - 486 př.n.l. ) - roku 522 př.n.l. tvrdě potlačil povstání kněze Gaumáty, upevnil moc, roku 513 př.n.l. podnikl výpravu s maloasijskými Řeky proti Skytům ( ale neúspěch ), ovládl jen Thrákii, pak Makedonii. Roku 500 př.n.l propuklo povstání maloasijských Řeků - potlačeno, ale počátek nepřátelství mezi Peršany a Řeky. Peršané prohráli válku s Řeckem. Prohru neodvrátil ani Xerxés ( 486 - 465 př.n.l. ). V 5. a 4. st. př.n.l. docházelo k pozvolnému úpadku říše, oslabená říše byla ovládnuta 334 - 330 př.n.l. Alexandrem Makedonským, po jeho smrti zde vládli Seleukovci ( 327 - 250 př.n.l. ),Poté Parthové ( Arsakovci ) vytvořili svoji říši, kterou dobyli Sasánovci roku 226 n.l. a ovládali ji až do roku 651. Toto území bylo v letech 634 - 651 dobyto Araby.

Fénicie ( dnešní Libanon ) - počátky kolem 1. tisíc.př.n.l., vytvořili Kartágo ( 814 př.n.l. ), vytvořili první hláskové písmo – abeceda s 24 znaky, dalo základ řeckému a latinskému písmu.

Izrael - David sjednotil izraelské kmeny ( 1010 - 970 př.n.l. ), vrchol rozkvětu za Šalamouna ( 970 - 930 př.n.l. ) - chrám boha Jahve.

Indie - nejstarší města Harappa a Móhandžó- daro, k sjednocení došlo asi kolem roku 2300 př.n.l.

Čína - k sjednocení došlo roku 221 př.n.l. - Čchin Š Chuang -ti, - kompas, inkoust, porcelán, hedvábí, tuš.