11. maturitní otázka


Vývoj v Čechách ve 2. pol. 15. a poč. 16. století a reformace v Německu a Švýcarsku

(HTML náhled)

Po smrti Zikmunda byl zvolen Albrecht druhý Habsburský – a to 27. 12. 1437. ( Albrecht žil v letech 1397 – 1439, zeť a dědic Zikmunda Lucemburského ). Nepovedlo se mu však dostat všeobecného uznání, byl totiž protihusitsky zaměřený. Jeho odpůrci opustili sněm a vystoupili s kandidaturou Kazimíra Jagellonského.
27. 10. 1439 Albrecht druhý umírá na mor. Po jeho smrti se narodil Ladislav zvaný Pohrobek.

V Čechách nastalo úplné bezvládí, až 29. 1. 1440 se katoličtí i kališničtí stavové dohodli o zachování míru a pořádku v zemi prostřednictvím landfrídů. ( Landfríd – krajský politický svazek pánů, rytířů a měst ).
Do čela nejmocnějšího landfrídu byl zvolen po smrti Hynka Ptáčka z Pirkštejna v září roku 1444 Jiří z Poděbrad. Jeho sokem byl Oldřich z Rožmberka, který vytvořil katolický svazek na jihu Čech.

24. 6. 1448 – Jiří z Poděbrad získal spojence v Čechách a vytvořil tzv. Jednotu Poděbradskou.

8. 2. 1449 – Katolické panstvo vytvořilo proti Jiřímu tzv. Jednotu Strakonickou, v čele s Oldřichem.
Jiří ovládl Prahu, vyhnal odtud katolické panstvo, získal převahu v Čechách a spor mezi jednotami vyhrál.

27. 4. 1452 Zemský sněm ustanovil Jiřího zemským správcem na 2 roky a v roce 1454 na další 3 roky.

4. 9. 1452 – Na uherský trůn nastoupil teprve 12 let starý Ladislav Pohrobek. Koncem roku 1453 poté usedá i na český trůn. Zemští správcové, v Čechách Jiří z Poděbrad a v Uhrách Matyáš Hunyady zůstávají ve svých funkcí. ( Matyáš Hunyady pocházel ze sedmihradského šlechtického rodu, žil v letech 1407 – 1456, byl otcem Matyáše Korvína, dokázal několikrát porazit Turky, od roku 1441 byl sedmihradským vévodou )

Roku 1457 Ladislav Pohrobek umírá na leukémii.

24. 1. 1458 byl uherským králem zvolen Matyáš Hunyady.

2. 3. 1458 byl českým králem zvolen Jiří z Poděbrad – první skutečná volba českého krále.

Jiří z Poděbrad usiloval o klid v zemi, o pokojné soužití katolíků ( 1 ) s kališníky. Základem jeho politické
Koncepce byla Basilejská kompaktáta ( svoboda vyznání ), jenž byly přijaty na sněmu v Jihlavě konaném 1436.

Roku 1462 papež Pius druhý ( Piccolomini Aeneas Silvius, žil v letech 1405 – 1464, italský diplomat a humanista, působil roku 1451 v Čechách jako vyslanec Fridricha třetího, od roku 1458 papež jako Pius druhý, zahájil tažení proti utrakvismu, autor řady spisů – Kronika česká – zaměřená proti husitství ) prohlásil kompaktáta za neplatná a Jiří z Poděbrad je nařčen z kacířství – 1466.
Jiří byl formálně zbaven trůnu, proti kališnickým Čechům byla vyhlášena křížová výprava. Nikomu se však nechtělo, měli špatné zkušenosti. Přece však byla zahájena a to roku 1468 Matyášem Korvínem. Papež mu slíbil českou korunu, jestliže Jiřího porazí. Jiří získal spojence – polské Jagellovce. Matyáš nejprve obsadil Moravu, Slezsko a obě Lužice. Roku 1469 byl Matyáš obklíčen u Vilémova u Havlíčkova Brodu a byl donucen se vzdát. Byl propuštěn za slib, že zanechá dalších bojů. Matyáš tento slib porušil velmi brzy, roku 1469 se v Olomouci nechal zvolit českým králem ( uznán jen na Moravě ) – znovu boj, Jiří měl vítězství téměř na dosah, ale umírá. Po dohodě s Kazimírem nastupují v Čechách Jagellovci.


Hospodářství za Jiřího z Poděbrad – obnova těžby stříbra v Kutné Hoře a ražby českého groše, péče o bezpečnost obchodních cest. V letech 1462 – 1464 vyslal rytířské mírové poselstvo – snaha o vytvoření spolku křesťanských panovníků Evropy – koalice proti Turkům, snaha zabránit izolaci Čech v katolické Evropě – neuskutečněna kvůli propagandě papeže.


Čechy za Jagellovců
Po smrti Jiřího byl zvolen Vladislav druhý ( 1471 – 1516 ), který z počátku své vlády ovládal pouze Čechy, jelikož Morava, Slezsko a Lužice uznávali Matyáše. Boje skončili po jednání v Brně a Olomouci – tzv. Olomouckou smlouvou ( dohodou ) – 7. 12. 1478. Oba si ponechali titul českého krále, Vladislav vládl pouze v Čechách a Matyáš ve vedlejších zemích České koruny ( Morava, Slezsko a Lužice ).
Po Matyášově smrti roku 1490 měly být tyto země vykoupeny a navráceny České koruně. Smlouva znamenala vážné ohrožení celistvosti českého státu. Vladislav také získal uherský trůn – personální unie až do roku 1918. Vladislav podporoval katolickou církev, přesto roku 1485 byl uzavřen náboženský smír na sněmu v Kutné Hoře, Kompaktáta byla znovu prohlášena za zemský zákon.
Vladislav byl velice slabý panovník ( přezdívka král dobře – Bene ) – vyjadřoval s panstvem souhlas téměř ve všem. Panovník se začíná dělit o pravomoc ve státě se stavy. Proto došlo k vzestupu významu sněmů – zástupci stavů rozhodují o otázkách politických, zahraničních a finančních.

1501 se právně uzavírá vyšší šlechta – vzniká panský stav.

1564 se právně uzavírá nižší šlechta – rytíři.

Správou země byl pověřen zemský sněm – jednání ve třech kuriích ( každý pán nebo rytíř měl jeden hlas v dané kurii, v městské kurii mělo jeden hlas každé královské město ). Práva sněmu – povolovat panovníkovi výběr daní, tvorba zákonů, povolení k vojenským tažením za hranice, usnesení nevyžadovalo královský souhlas.

Vladislav přesídlil z Prahy do Budína – nárůst konfliktů mezi šlechtou a městy. Šlechtické rody totiž začali podnikat přestože k tomu neměli právo ( například vařit pivo, přestože várečné právo měly pouze města ).
Roku 1500 bylo vydáno Vladislavské zřízení zemské – nejvyšší zemský zákon – omezení moci krále, posílení moci šlechty na úkor měst ( popíral platnost jejich hlasu na sněmu ).

Roku 1517 – tzv. Svatováclavská smlouva – kompromis, městům přiznána účast na zemském sněmu, uznány městské výsady, ale i legalizace podnikání šlechty.

Po Vladislavovi vládl Ludvík Jagellonský ( 1516 – 1526 ) zvaný dítě. Během jeho vlády došlo k dalšímu poklesu autority panovníka, sídlil většinou v Uhrách, stupňují se vzájemné souboje mezi panstvem a rytířstvem ( Zdeněk Lev z Rožmitálu a Vilém z Pernštejna ).

V letech 1523 – 1524 došlo v Praze k rozštěpení kališnické církve, vznikají dvě větve novoutrakvisté – stoupenci Luthera, úsilí vytvořit novou církev staroutrakvisté – stoupenci husitských tradic, ochotni přistoupit k smíru.
Luteráni byli donuceni opustit Prahu.

Stálé nebezpečí nájezdů Turků –
1526 – vpád Turků do Uher ( Süleyman druhý ) – Ludvík bojoval proti trojnásobné přesile bez pomoci ostatních států, došlo k bitvě u Moháče v dnešním Maďarsku – vítězství Turků, král při útěku zahynul v bažinách.
Česká a uherská větev Jagellovců vymřela po meči.


Hospodářství – rozvoj hornictví, poslední vzestup těžby stříbra v Kutné Hoře. Od roku 1515 se začalo těžit stříbro v Jáchymově, roku 1519 se začali razit nové mince – tolary ( 27,2 g stříbra ). Celkově došlo k překonání rozvratu způsobeného válkami a morem v letech 1483 a 1520.
Šlechta začíná podnikat – rybníkářství okolo Třeboně, pivovarnictví, vinařství. Nejlépe prosperující rody byly Smiřičtí a Trčkové z Lípy.

1487 – usnesení o omezení pohybu poddaných – změna poddanského vztahu v nevolnictví, růst roboty–vzpoury

1494 – povstání v Zábřehu na Moravě, 1496 povstání havířů v Kutné Hoře – 10 vůdců popraveno

1498 – Litoměřice – Dalibor z Kozojed se ujal prchajících poddaných z okolí, za což byl popraven.

1525 – ohlas německé selské války, povstání havířů v Jáchymově a povstání na Chodsku.


c . Německá reformace
- hnutí za nápravu církve , která káže pokoru , přičemž sama žije v bohatství , prodává odpustky ,dostává desátky . Lidé mají určité sociální požadavky , které církev nechce akceptovat , velkou roli zde také hraje různá vyspělost a úroveň oblastí , na jihu žijí bohatí bankéři a finančníci , střední Německo bylo bohaté na nerostné bohatství - stříbro ,kdežto na severu bylo hlavním zdrojem obživy zemědělství - oblast nejchudší . Proti církvi také bojují drobní obchodníci , kteří chtějí zbavit církev její moci a požadují sjednocení Německa - nemuseli by platit clo , jelikož dosud nemohou vyvážet tolik jako bohatí obchodníci na jihu .
Vláda císaře je omezená jen na jeho dědičné země ( Maxmiliána prvního 1493 - 1519 ) . Papež a církev vlastní 1/3 německého pozemkového vlastnictví . Národní mohutná proticírkevní hnutí , podnět pro tyto hnutí dal profesor Wittenberské univerzity Martin Luther ( 1483 - 1546 ) , on sám však s povstáním nesouhlasil , jeho kázání mělo ohlas v Sasku ( u knížat i měšťanů ) , kritika církve za morální úpadek . Roku 1517 vydal 95 tezí proti církvi - kritizuje papeže , je proti celibátu a prodávání odpustků . Rovněž přeložil bibli do Němčiny - překlad základem novodobé němčiny . Nejpočetnější skupinou z jeho přívrženců byla šlechta , jelikož tvrdil , že poddaní musí poslouchat vrchnost a že docházelo k rozebrání církevního majetku.

1519 - přijal odkaz od Husa , považoval se za jeho pokračovatele.

1520 - veřejně spálena bula papeže Lva desátého , ve které byl odsouzen Luther jako kacíř , Luther byl dán do říšské klatby.Luther se ukrýval na hradě Wartburg - vytvořil zde svoji ucelenou ideologii o nápravě církve - proti odpustkům , reforma celého způsobu života římské církve , absolutní autorita sv. písma , zjednodušení bohoslužeb , přijímání pod obojí ,zavedení němčiny do bohoslužeb , odmítl celibát , odmítl radikály - proti selským povstáním. 1522 - vznik nové církve - Luteránská ( protestanti , evangelíci ) .
Císař Karel pátý se snaží o likvidaci reformace - luteráni protestují - protestanti . Vzniká jednota Šmalkaldská - spolek na ochranu zájmů luteránů , bojuje proti Karlovi .


Německá selská válka
radikalizace poddaných na vesnici - proti útisku , bojují za zrušení poddanství a roboty a zrušení dávek -
Německá selská válka -1524 - 1526 - lidé napadají panská sídla , rabují je a drancují , zasahuje několik oblastí Německa ,ovšem ne najednou ,spíše se přelévalo - to ulehčovalo jeho potlačení . 3 centra - a. jihozápadní Německo ( Švábsko a Franky ) , 1524 - povstání ve Schwarzwaldu a horním Rýnu , v čele Tomáš Müntzer , považoval se za pokračovatele husitů , marný pokus o sjednocení lidových sil v Německu . Vytvořili 1 .program - tzv . artikulový list ( úplné odstranění vykořisťování ) - zpočátku mělo hnutí úspěch ( císařské vojsko bylo zaměstnáno v Itálii v boji proti francouzskému královi ) . Nakonec bylo povstání potlačeno .Povstání v Horním Švábsku - umírněnější program - tzv . 12 artikulů ( omezení povinností poddaných vůči vrchnosti ) -omezení desátku ,snížení roboty , zrušení nevolnictví - rolnické houfy byly poraženy , neorganizovaná msta - ničení kostelů ,panských dvorů .
1525 - Povstání ve Francích - tzv. Heilbronnský program ( autor Wendel Hipler ) - 14 artikulů , posílení centrální moci v Německu , sjednocení platidel , odstranění cel , úplná reformace ) - požadavky sedláků v pozadí , hnutí sedláků zradou měst potlačeno.

b. Střední Německo ( Durynsko ) - centrem byl Mühlhausen , oblast nejradikálnější ( havíři ze stříbrných dolů ) – požadovali odstranění veškerého zla na zemi . 1525 - porážka povstalců u Frankenhausenu , Müntzer zde zajat a popraven .

c. alpské země ( Tyrolsko a Solnohradsko ) - udrželi se nejdéle , do června 1526 , v čele byl Michal Gaismar - nejvyspělejší program - tzv .Zemské zřízení .

Německá selská válka neskončila , byli poraženi pouze radikálové , poslední ohlas války byl 1534 - povstání řemeslníků ve vestfálském Münsteru - v čele Jan Mathys ( zavedení společného vlastnictví ) a Jan z Leidenu - zmocnili se města ,biskup a šlechta vyhnáni z města , zřízena společná správa , vojenská povinnost. 1535 - poraženi a upáleni .
1547 - šmalkaldská válka - protestanti poraženi Muhlberka ( Karel pátý a Ferdinand první ) ,ale mocensky nezlomeni ,vytvořena proti císařská opozice , Karel nucen jednat , 1555 Augsburský mír - rovnoprávnost s katolíky , svoboda vyznání se týkala jen šlechty a měst .


Reformace ve Švýcarsku
v Curychu - farář Huldrych Zwingli - vyjadřoval zájmy řemeslníků a obchodníků , 1523 - 67 tezí ( zlepšení podmínek života na zemi , proti celibátu , konfiskace církevního majetku , úsilí o sjednocení kantonů pod vedením Curychu , padl 1531 v bitvě u Kappelu proti katolickým kantonům .
V Ženevě - Jean Kalvín - nejvíc vyhovoval potřebám měšťanstva , vyšel z Zwingliho , učení o predestinaci ( každý člověk má Bohem určené poslání , důraz na pracovitost , skromnost , souhlasí s násilím poddaných proti vrchnosti , porušuje-li křesťanské zásady , zákaz veřejných zábav , zpívaly se jen žalmy ). Postupně se stal vládcem Ženevské republiky , v jejím čele stojí rada ( politické záležitosti ) a církevní sbor .
Mezi zwingliánstvím a kalvínstvím uzavřen mír 1566 - Helvétská konfese.

Šíření reformace - luteránství - Pobaltí a Skandinávie , 1530 uzákoněno ve Švédsku , 1536 v Dánsku , i velmistr ŘNR Albrecht Hohenzollernský.Dále Polsko , Čechy a Slezsko . kalvínství - Severní Nizozemí , Francie ( Hugenoti ) , Anglie ( puritáni ) , Severní Amerika