13. maturitní otázka


Vznik mnohonárodní habsburské monarchie na pozadí Evropy v 16. st., naše země a třicetiletá válka

(HTML náhled)

a.

nástup Ferdinanda na český trůn
Habsburkové uzavřeli nástupnickou smlouvu s Jagellonci - jestliže jeden z těchto dvou rodů zanikne , druhý zaujme jeho pozici , bude vládnout a spravovat území druhého. Čechy na poč. 16. století - 9/10 půdy vlastní šlechta , zhoršující se postavení poddaných ( znevolňování , omezování osobní svobody , morová epidemie roku 1520 ). řemeslná výroba - ojedinělé manufaktury , většinou cechovní charakter , rozvoj hutnictví a hornictví , těžba stříbra v Jáchymově , sklářství. Čechy představují nejbohatší habsburskou državu , růst zemědělské a řemeslné výroby , ale zhoršení postavení země ve srovnání se záp. Evropou ( země je Habsburky vykořisťována ) , po zámořských plavbách se obchodovalo hlavně po moři , Čechy bez možnosti směňovat luxusní zboží , přes Čechy již nevede žádná důležitá obchodní cesta jako dřív ( Čechy ohraničeny hustými lesy a horami ) - české země zchudly a zaostaly. - obchodní kapitál ( předpoklad kapitalistického rozvoje ) se zde nesoustřeďoval tak rychle jako na západě.

Touha Habsburků ovládnout Evropu - Ferdinand první si dělal zálusk na český trůn ( i na uherský ) , vyrukoval s nástupnickou smlouvou , tu však ale šlechta odmítla uznat , proběhly volby. Nakonec však byl přece jen zvolen - 23. 10. 1526 - byl představitelem silného rodu , což znamenalo dobrou obranu proti Turkům , navíc Ferdinand slíbil , že bude sídlit v Praze , obklopí se českými rádci a nebude hlavně prosazovat katolictví. Ferdinand však svůj slib porušil , ihned po svém zvolení se přesunul do Vídně , obklopil se rakouskými rádci a začal prosazovat katolictví. Ještě zvýšil daně na války proti Turkům. Ferdinand první ( 1526 - 1564 ) - první Habsburk na českém trůně , mladší bratr španělského krále , římského císaře Karla pátého , syn Filipa prvního a Johany šílené. Roku 1526 16. 10. uznán části uherské šlechty uherským králem. Při nástupu Ferdinanda na český trůn sice potvrzena kompaktáta, ale začal prosazovat katolictví - odpor lidu - náb. konflikty

1527 - snaha o centralizaci země , vedle zemských úřadů vznikly dvorské úřady ve Vídni - společné pro celou monarchii , dvorská rada - to byla tajná rada řídící zahraniční politiku a dvorská komora - nadřízený finanční orgán- byrokratický aparát,přesné účetnictví , kontrola zdrojů příjmů do královské pokladny , dohled na cly , výnosy stříbrných dolů - Čechy vykořisťovány. Od roku 1556 byla ustanovena i vojenská rada - panovník dosazoval úředníky do jednotlivých zemí - růst jejich pravomoci , omezování svobod stavů a práv měst. Úředním jazykem v říši se postupně stávala němčina. - protihabsburský odboj českých stavů - nespokojenost a protesty české šlechty a král. měst proti trvalému a rostoucímu odčerpávání financí ze země ve prospěch cizích záležitostí , růst daní , zásobování vojska a proti centralizaci moci - útok proti právům a výsadám české šlechty , slib , že Praha bude sídelním městem nesplněn.

1546 - 1547 podnět - Šmalkaldská válka , Habsburkové proti Šmalkaldskému spolku německých protestantských knížat vedenému saským kurfiřtem Janem Fridrichem , společný zásah Karla pátého a Ferdinanda prvního - finanční prostředky od českých stavů , ale Češi odmítli mobilizaci ( sami byli protestanti ) , přijat povstalecký program ( požadavek odstranění dosavadních Ferdinandových opatření , začali stavět armádu proti Ferdinandovi ). - odboj českých stavů snadno potlačen a tvrdě potrestán ( nerozhodnost , neschopnost jednotného postupu i strach ) po porážce Šmalkaldského spolku u Mühlberka 1547 rozpad českého odboje , kapitulace české šlechty - odevzdání zbraní ,daně , pokuty za odboj , konfiskace pozemkového majetku , města ztrácejí samosprávu , do čela měst dosazováni panovníkovi hejtmani nebo rychtáři , do Prahy povoláni jezuité ( 1556 ) - prosazovali katolictví , úpadek kališnictví.

1561 - obnoveno pražské arcibiskupství ( naposledy Jan Rokycana roku 1435 ). Od roku 1547 vedl správu v zemi jako místodržitel Ferdinand Tyrolský ( druhorozený syn Ferdinanda ) - dohled na klid v zemi , 23. 8. - 3. 9. 1547 - Bartolomějský sněm v Praze - potvrdil dědičné právo Habsburků na český trůn , omezil moc šlechty.

b.

Situace v Uhrách v 16. století
vláda Jagellonců , českouherská personální unie od roku 1490 , hospodářský a politický úpadek. Roku 1514 vyhlášena křížová výprava proti Turkům - na obranu země 60 tisíc sedláků , řemeslníků a chudiny , uherští magnáti jejich pomoc odmítli , houfy lidu se obrátili proti nim - Dóžovo povstání roku 1514 - v čele sedmihradský zeman Jiří Dóža – vypalována šlechtická sídla , vyhlášena selská republika ( velký rozsah ) , pomoc ze slovenských hornických měst , povstalci napadeni u Temešváru a poraženi po 3 měsíčním boji Janem Zápolským - následovaly popravy , selský král upálen na rozžhaveném trůnu a korunován rozpálenou železnou korunou –

důsledky : nevolnictví , připoutání rolníků k půdě.

nový útok Turků - porážka Ludvíka Jagellonského v bitvě u Moháče - hospodářská a politická krize v zemi , bez obrany. - boje o uherský trůn , v listopadu 1526 zvolen uherským králem magnát, sedmihradský vévoda Jan Zápolský , přesto o měsíc později 16.12. zvolen i Ferdinand Habsburský - vnitřní válka mezi oběma králi až do roku 1540 , většina šlechty podporovala Jana Zápolského , kterého podporovali Turci - tažení 1529 na Vídeň , roku 1540 sultán Süleyman obsadil převážnou část Uherské nížiny.
Uhry byly rozděleny roku 1547 na 3 části -
a. Budinský pašalik ( Uherská nížina připojena k Turecké říši ) ,
b. Sedmihradsko - polosamostatný stát závislý na Turecku ,
c. uherské království - vládnou zde Habsburkové , ovládají pouze zbytek - část Slovenska a Chorvatska.
Po celé 16. století muselo uherské království čelit nájezdům Turků , 1563 soustředěný útok Turků podél jižní hranice Slovenska - Komárno a Bratislava , Habsburští žoldnéři místo aby bránili území , spíše ho drancovali. Na konci 16.stol. Rudolf druhý roku 1590 uzavírá s Turky mír ( draze vykoupený penězi ) , ale netrval dlouho. Turci začali znovu útočit , Rudolf vytvořil 2 armády - jednu poslal do Chorvatska ( jižní křídlo obrany ) a druhou poslal do jižního Slovenska - bezradnost Habsburských vojsk , 1594 jejich porážka , dobyt Ráb ( chránil přístup ke Komárnu ). Spojencem Uher se stal Zikmund Báthory ( pozemkový magnát , vlastnil pozemky v Uhrách a Sedmihradsku ) , 1598 znovu získal Ráb , roku 1606 v listopadu byl s Turky uzavřen mír ( trval 20 let ) , Komárno zůstalo uherské , odškodnění nepřítele 200 000 dukátů od Habsburků.
Protihabsburský odboj uherské šlechty v letech 1604 - 1606 - v čele sedmihradský velmož kalvínské orientace - Štěpán Bočkaj ( bratranec Báthoryho ) - podniknul útok na vých. Uher , poté na Slovensku , porazil habsburskou armádu, postup na hranice s Moravou , Bočkaj byl však vytlačen zpět do Uher - jelikož Turci obnovili útoky , císař raději uzavřel s Bočkajem mír roku 1606 ve Vídni - Uhersku zaručena náboženská a politická svoboda .

c.

Vláda Maxmiliána a Rudolfa druhého
Maxmilián druhý ( 1564 - 1576 ) - jako český panovník první , nejstarší Ferdinandův syn , byl vzdělaný ( ovládal 7 jazyků ,rozsáhlé vědomosti a zájmy , zdědil to po něm Rudolf ) , snášenlivější než Ferdinand ( tajné sympatie k Luteránům ) , navenek projevoval ochotu ke kompromisu , dokonce ústně ( nikoliv písemně ) schválil náboženský program nekatolických českých stavů , protestanti se shodli na jedno vyznání - předložili to Maxmiliánovi jako podmínku pro přijetí jeho syna na trůn - ale ve skutečnosti byl Maxmilián oddaný dynastickým zájmům , ústně slíbil , že to bude dodržovat , ale nic pro to neudělal , o rok později zemřel , vše zůstalo beze změn.
Rudolf druhý ( 1576 - 1611 ) - Maxmiliánův syn , vychováván na španělském dvoře Filipa druhého , roku 1572 získal nejdříve uherskou korunu , později českou a římskoněmeckou. Od roku 1583 sídlil v Praze , Praha se stává centrem říše a je jedním z nejvýznamnějších měst Evropy , považován za podivína , z počátku se sice angažoval v politice ( boje proti Turkům , rekatolizace ) , ale z počátku 90. let začal mít zdravotní potíže , deprese - stal se z něj samotářský melancholik ,trpěl duševní nerovnováhou , spíše se věnoval soukromým sbírkám. Špatný diplomat , ale zaujatý milovník umění a vědy.
Z počátku jeho vlády dohlíží na Rudolfa jeho matka ( Marie španělská ) , nutí ho k rekatolizaci Čech , v důsledku španěl. tlaku u nás posilují katolíci ( získávají přednostně nejvyšší úřady ).Boje s Turky - mír roku 1590 - viz tato otázka za b. a protihabsburské povstání též za b.
Bratr Rudolfa Matyáš druhý usiloval o jeho abdikaci , roku 1608 vtrhlo vojsko rakousko-uherské konfederace na Moravu ,moravské stavy v čele s Karlem ze Žerotína podpořilo Matyáše ( rozhodli tak na sněmu v Ivančicích v dubnu 1608 ) - společné tažení na Prahu. Češi podpořili Rudolfa ( ale za slib uspokojit jejich politické a náboženské požadavky ) – mezi bratry uzavřen mír - 25. 6. 1608 - Libeňská smlouva - rozštěpení monarchie - říše byla rozdělena podle toho , jaká země koho podporovala. Císař se tedy vzdal vlády ve všech zemích monarchie kromě českého království ve prospěch svého bratra. Rudolf pak pod nátlakem opozice donucen ( v čele Václav Budovec z Budova ) proti vůli španěl. strany podepsat Majestát - 9.7. 1609 - povolující náboženskou svobodu českých stavů i jejich poddaných v rámci české konfese - nejsvobodnější náboženský zákon v Evropě. Začátkem roku 1611 ( v lednu ) - pokus o zvrat - na podnět císaře Rudolfa , který chtěl upevnit své mocenské postavení , vtrhl jeho bratranec Leopold ( pasovský biskup ) s vojskem do Čech a zlomit odboj české šlechty.
Ovšem jeho vojsko drancovalo Čechy , dostali se až k Praze , zmocnili se Pražského hradu a Malé strany. Čeští stavové spolu s Matyášem přinutili v březnu 1611 pasovské vojsko k odchodu ze země a císaře Rudolfa k abdikaci. Poté vládne Matyáš.

d.

příčiny 30.leté války - zejména v důsledku nerovnoměrného vývoje zemí v Evropě , ale i rozdíly v jiných věcech.
Stoupenci absolutní moci*stoupenci stavovských principů . ( na jedné straně stojí absolutistická monarchie , která je katolická jako Španělsko , na druhé straně se prosazuje kapitalismus s republikánským zřízením , kde se prosazuje protestantství ).
Kromě hospodářských rozdílů se zostřily rozpory náboženské , ve vyspělých zemích probíhají reformace , kdežto v zaostalých upevňování katolictví , příprava otevřené války, můžeme najít snahy ovládnout kapitalistické země ( Nizozemí ), náboženství se objevuje jako spor mezi zeměmi , ale i uvnitř zemí ( FRA , SRN , CZE ) - hl. motivem válek však byl boj o území , mocenské a politické zisky. Vznik znepřátelených táborů - španěl. a rakouští Habsburkové bojují za vítězství protireformace , za likvidaci ústupků ( např. Majestát z roku 1609 ) , podpora katolické ligy v říši , papež , drobná it. knížata králové polsko-litevské říše.
Proti nim stojí protihabsburská koalice - Nizozemí ( úsilí o konečné mez. uznání ) plus podpora Francie , Anglie , Unie v říši , z části severské země , česká stavovská opozice , opozice v Uhrách. Válka měla několik fází,začala roku 1618 nábož. a politic. konfliktem v Čechách. Před válkou u nás nastoupil na trůn Matyáš ( 1611 - 1619 ) – vládl z Vídně , přestože v Čechách byl uznán Majestát , začal prosazovat katolictví ( opět nátlak španěl. větve Habsburků ) a prosadil za svého nástupce Ferdinanda druhého , bezohledného katolíka , pověstného svým postupem proti reformaci ve Štýrsku. Konflikty mezi stavovskou opozicí v Čechách a v Uhrách a Habsburky přerostly hranice monarchie. Dostaly se do souvislosti s přiostřením mezinár. situace v německé říši , kde se vytvořila bojová seskupení - KATOLICKÁ LIGA- v čele s Max. Bavorským a KALVINISTICKÁ UNIE ( Fridrich Falcký ). Existuje také 3. skupina - Luteráni , kteří si však nevytvořili samostatnou organizaci , přecházejí ze strany na stranu podle toho , jak se jim to hodí.( Jan Jiří Saský ).
Habsburkové podporovali evropskou protireformaci , tedy i ligu. Dostali se do rozporu s novými tendencemi v ekonomice a společnosti v Nizozemí , Anglii a Francii , které se orientovali na Unii. Tak vznikly protikladné mezinár. tábory. Jejich konflikt vyvrcholil ve Třicetileté válce.

e.

Třicetiletá válka -

1. fáze - válka česká ( 1618 - 1620 ) , hl. odpor se zaměřuje proti královským místodržícím ( Jaroslav Bořita z Martinic a Vilém Slavata - oba prosazují katolictví ) .
23. 5. 1618 - delegace českých stavů vtrhla na pražský hrad ,vnikli do kanceláře nejvyšších zemských úředníků - pražská defenestrace - místodržící byli vyhozeni z oken , s vyjímkou vážného zranění Slavaty přežili pád bez úhony ( z 18 metrů do příkopu plného odpadků a hnoje ).
25. 5. - zvolena vláda 30 direktorů – prozatimní převzetí správy země ( v čele Václav Vilém z Roupova ) , složena rovným dílem ze všech 3 stavů - panstva , rytířstva i měšťanstva , ze země jsou vyhnáni jezuité , vytvořeno žoldnéřské vojsko ,hledalo podporu a spojence mezi nepřáteli Habsburků. Matyáš se s tím nehodlal smířit , začal formovat vojsko , hledá také spojence. Češi čekali pomoc od Unie , ale ta nepřišla.Nicméně ani Matyášova armáda nebyla nijak zvlášť silná.
1619 - Matyáš umírá , opozice svrhla Ferdinanda druhého štýrského a za českého krále zvolila Fridricha Falckého.- tzv. zimní král. Mysleli si , že takto bude snažší získat pomoc od Unie a Falcký měl dokonce kontakty s Anglií a Nizozemím. Osou celé akce měla být zahraníční pomoc , ta se ovšem nedostavila. Anglie poslala pouze jeden pluk , Francie nic , a Nizozemí se částečně podílelo finančně. Největší pomoc poslalo Sedmihradsko ( Gábor Bethlen ). Ferdinand druhý si dělal zálusk na trůn , získal hodně spojenců - Ligu , španělsko a překvapivě Jana Saského.

V rozhodující bitvě 8.11. 1620 na Bílé hoře byla stavovská vojska poražena na hlavu , nebyla to nějak zvlášť velká bitva ,měla však obrovské důsledky pro Čechy. Fridrich Falcký uprchnul z Čech a Ferdinand druhý ovládl celé Čechy. Nastupuje tedy Ferdinand druhý ( 1619 , 1620 - 1637 ) - nastalo rozsáhlé pronásledování opozice. Dělo se to v rozsahu naprosté libovůle , udavačství , bez ohledu na platné zákony a pod vedením osob , které si od trestů slibovaly osobní zisk. Zřízeny speciální soudy , zatýkání předních účastníků povstání , konfiskace jejich majetku - vězení či popravy.
21. 6. 1621 - poprava 27 vůdčích účastníků povstání na Staroměstském náměstí v Praze , původně doporučeno 51 poprav , kat Jan Mydlář poprava 3 pánů ( Václav Budovec , Jáchym Ondřej Šlik , Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic ) , 7 rytířů a 17 měšťanů. Konfiskace půdy emigrantů a členů odboje - 3/4 veškeré půdy - odměny prohabsbursky orientované šlechtě - např. Albrecht z Valdštejna - roku 1625 velitelem císařských vojsk.

2. fáze - válka falcká ( 1621 - 1623 ) - pomsta Habsburků , snaha dokončit postih všech členů protihabsburského odboje v Čechách , vpád bavorského a španělského vojska do Falce , Fridrich falcký si získal podporu Unie a Nizozemí ,stejně přišel o obě Falce , na říšském sněmu byl zbaven hodnosti kurfiřta , tu získal Max. Bavorský.

3. fáze - válka dánská ( 1625 - 1629 ) - roku 1625 vznikla nová , širší protihabsburská koalice , kterou tvořili Nizozemci , Dánsko-norské království a Anglie , k níž se později připojil i Fridrich falcký a Gábor Bethlen. Hlavním cílem koalice byla obrana jednotlivých říší před Habsburskou expanzí a zabezpečení zájmů na Baltském moři. Dánské vojsko vtrhlo do Německa - král Kristián čtvrtý - pomoc Sedmihradska a osmanské říše - nebezpečí pro Ferdinanda druhého z obou stran,pomoc císaři v tísni nabídl Albrecht z Valdštejna ( silná 15 000 armáda financována z vlastních prostředků ) plus Max. Bavorský. Albrecht porazil spojence vedené Mansfeldem u Dessavy 1626 ( severně od Lipska ) , téhož roku pomohl Tillymu ( od roku 1620 generál katolických vojsk ) porazit dánského krále. Valdštejn obsadil Meklenbursko , Šlesvicko ,Holštýnsko a Jutsko. Svá vojska měl i v Braniborsku a Pomořanech. Jeho armáda ( již 90 000 ) byla pravou pohromou pro obyvatele oblastí , kudy prošel. Roku 1629 byl uzavřen Lübecký mír - slib krále Kristiána , že nebude zasahovat do situace v Německu. Na nátlak říšských stavů císař zbavil Valdštejna velení a rozpustil jeho vojsko. ( obava z jeho moci ).

4. fáze - válka švédská ( 1630 - 1635 ) -roku 1630 vpád armády švédského krále Adolfa Gustava druhého do Pomořan - velice kvalitní armáda a vystupuje jako ochránce protestantů , získal si řadu spojenců - Sasko , Braniborsko. Využil také toho , že Albrecht byl odvolán z velení císařských armád. Gustav získal pod nadvládu většinu Německa. Porazil Tillyho v bitvě u Breitenfeldu , roku 1631 táhnul do z. a s. částí Německa. Sasové z jeho podnětu obsadili roku 1631 Čechy , ovládli Prahu ( byli sňaty hlavy popravených pánů ) - vojevůdce Arnim.- Valdštejn znovu povolán k vrchnímu velení vojsk, Albrecht vytlačil Sasy z Prahy a došlo k bitvě u Lützenu ( listopad 1632 ) - nedaleko Lipska , nerozhodná bitva , spíše vítězství Švédů ,ale padl Gustav druhý Adolf. Po jeho smrti značně opadla švédská aktivita , do čela švédských vojsk se postavil kancléř Axel Oxenstierna. Albrecht pověřen jednáním se Švédy , zřejmě vedl jednání , při kterém mu Švédové nabídli českou korunu, když přestoupí na jejich stranu. Císař ho začal podezřívat. Roku 1633 sice Albrecht porazil Švédy u slezské Stínavy ale propustil všechny zajaté důstojníky - nedůvěra obou stran , 1634 zbaven velení jako zrádce , 25.2. 1634 v Chebu zavražděn. Roku 1634 byla švédská vojska poražena generálem Tillym u Nördlingenu , spojenci začínají sami rozvazovat spojenectví se Švédy a začínají je vytlačovat z Německa. Roku 1635 - Pražský mír - mezi Habsburky a Saskem - Sasko přestoupilo k Habsburkům a za to získávají obě Lužice - zmenšování českého království.

5.fáze - válka švédsko francouzská ( 1635 - 1648 ) - název je zavádějící , nebojují proti sobě , ale proti Habsburkům, Francie již dříve podporovala Švédsko , místo náboženské motivace v popředí obhajoba státních zájmů , přeměna války v tažení za kořistí. - vylidnění a zpustošení nejcivilizovanější části celé stř. Evropy , mocenský konflikt Francie a Habsburků , Habsburkové obklíčili Francii ze všech stran . Kardinál Richelieu se spojil roku 1635 s Nizozemím a vypověděl válku Španělsku. Švédská vojska obsadila Prahu 1636 a získali převahu v Německu ( trvalé pozice ve stř. Německu ) ,roku 1643 Francie zastavila nápor Španělska vítězstvím u Rocroi. Následuje série ničivých tažení , která nemohla rozhodnout o výsledku. V letech 1639 - 1642 probíhali švédské vpády do českých zemí ( gen Banér ) , hospodářská krize v Čechách a v Německu. Začalo vycházet najevo , že ani jedna strana není schopná zvítězit , dotáhnout válku ke konci. 1645 - vítězství Švédů v bitvě u Jankova ( sever. od Tábora ) - jedna z nejkrvavějších bitev 30. leté války , k celkové porážce Habsburků stačilo velice málo. Jiří Rakoczi - nástupce Bethlena po jeho smrti roku 1629 , za podpory Turků bojoval s Habsburky - zmocnil se Košic a většiny vých. Slovenska - uzavřel pro sebe výhodný mír v Linci.
1646 - vpád švédských vojsk na naše území , 1648 obsazeny Hradčany a Malá strana vojskem generála Königsmarka ,plenění Prahy, poslední vojenská operace v Čechách ,uloupení většiny vzácných uměleckých sbírek ( na 3 000 předmětů ).
- mírová jednání probíhají od roku 1644 ve dvou vestfálských městech , v katolickém Münsteru ( s Francií ) a protest. Osnabrücku ( se Švédy ) - 24. 10. 1648 - podepsána mírová smlouva mezi všemi stranami - tzv. Vestfálský mír. - kompromis mezi válčícími stranami , místo nábožen. svobody byl v popředí boj o politic. a územní zisky , soupeřící strany přijali zákon koho vláda toho víra. Nejvíce si polepšila Francie ( území až k Rýnu , část Alsaska , Verdun ) , a Švédsko ( část Pomořan , ústí Odry , Labe , Vesery plus državy v sever. Německu ). Dědicům Fridricha falckého vrácena Dolní Falc. Braniborsko získalo zbytek Pomořan , Sasko Lužice , Bavorsko Horní Falc a kurfiřtský hlas.
- nově vzniklé celky - potvrzena nezávislost Švýcarska a Sev. Nizozemí. , zachována rozdrobenost Německa.
Rakousko - mírné oslabení , ale postavení ve stř. Evropě si vcelku udželi , mohou prosazovat ve svých zemích katolictví.

e.

Válka u nás

13. 12. 1621 - prvním protireformačním dekretem byli vypovězeni nekatoličtí duchovní z král. měst v Čechách.

3. 2. 1622 - Majetek povstalců byl zkonfiskován. Konfiskované statky získali levně vojenští velitelé a česká prohabsburky orientovaná šlechta. Tímto způsobem se obohatil zejména Albrecht z Valdštejna , který si v sv Čechách vybudoval rozsáhlou a souvislou doménu , která zahrnovala více než 60 původně svobodných panství.

březen 1622 - UK museli opustit nekatoličtí mistři a v listopadu byla univerzita předána jezuitům.

během let 1622 a 1623 - Albrecht byl členem skupiny , která směla razit mince v Čechách. Albrecht však stahoval kvalitní měnu a nahrazoval ji téměř bezcennou.

28. 12. 1623 - byl vyhlášen státní bankrot a hodnota měny poklesla na 1/10.

1624 - dvorská kancelář , nejvyšší správní a soudní instituce českého státu přesídlili trvale do Vídně.

18. 5. 1624 - císařským patentem byli vypovězeni nekatoličtí duchovní z Čech a 12. 10. z Moravy. Začala násilná rekatolizace - nepokoje poddaných.

duben 1625 - Albrecht byl jmenován generálem císařských vojsk a v krátké době vytvořil velmi silnou armádu.

10 . 5. 1627 - v Čechách bylo vyhlášeno Obnovené zřízení zemské - nová ústava , šlo o soubor zákonů vydaných císařem Ferdinandem druhým , které právně zakotvily důsledky porážky stavovského povstání. Český trůn byl prohlášen za dědičný v rodě Habsburků , němčina byla zrovnoprávněna s češtinou a povoleno bylo jen katolické náboženství. Na Moravě vydáno Obnovené zřízení zemské 1. 6. 1628.

31. 7. 1627 - císař nařídil , aby nekatoličtí stavové přestoupili ke katolictví nebo se do 31. 1. 1628 vystěhovali ze země. Březen 1628 - Albrecht krvavě potlačil povstání na Hradecku.

1631 - 32 - na vých. Slovensku vypuklo povstání poddaných , k němuž se připojila drobná i stř. šlechta. V čele povstání byl Petr Csaszar , byl zajat a 4. 3. 1632 popraven - povstání potlačeno.

15. 11. 1631 - Praha byla obsazena saskými vojsky.

25. 2. 1634 - zavražděn Albrecht. Jeho majetku se zmocnili velitelé , především nový vrchní velitel Matyáš Gallas.

30. 5. 1635 - pražský mír se Saskem - ztráta obou Lužic.

duben 1639 - vpád švédských vojsk do Čech.

26. 7. 1639 - švédové obsadili Malou stranu a Hradčany.
Čechy - ztráta 1/3 obyvatelstva - morová epidemie a emigrace, zpustošeny ( časté místo boje ) , města byla vypálena , obchod nefungoval. Venkované přišli o všechno - dobytek atd. kvůli armádám. Úbýtek pracovních sil - šlechta si chce udžet standart blahobytu , zvyšuje robotu. - úplné připoutání poddaných na panství - nevolnictví. Němečtí přistěhovalci , habsburský dvůr a cizí šlechta - germanizace , pokračuje násilná rekatolizace - zabavování a pálení nekatolických knih.Časté války představují finanční zátěž země - vznikla berní rula 1654 ( soupis půdy pro berní úřady ) , 1665 - pro Moravu. - nevolnická povstání proti zvyšování poddanských povinností , roku 1680 vypuklo současně na několika místech - selské povstání , nasazena armáda , docházelo ke střetům - nejznámější - Ovčí vrch.

28. 6. 1680 - Leopold první vydává robotní patent , kterým byli stanoveny robotní povinnosti na 3 dny v týdnu ( ale když je potřeba , tak i víc ) , zhoršení situace - většinou se pracovalo 5 dní , pouze jeden den na vlastním , v neděli se nesmělo.

1692 - 1695 - povstání na Chodsku - Chodové měli místo roboty za úkol chránit hranice , v této době to však už byl jenom přežitek - nový pán ( Lamminger z Albenreuthu zvaný Lomikar ) jim nařídil robotu. Povstání potlačeno , končí popravou roku 1695 Jana Sladkého Koziny v Plzni.