16. maturitní otázka


Vývoj ve Francii na přelomu 18. a 19. století

(HTML náhled)

a.

příčiny velké francouzské revoluce

Ludvík šestnáctý ( 1774 - 1792 ) - vládne nejmocnější evropské zemi , ovšem nastává krize - velice nákladný královský dvůr , vydržována velice drahá armáda , nastává finanční krize - prázdná státní pokladna , Francie začíná mít dluhy .Hospodářství - většina obyvatel sídlí na venkově , k obživě si musí pronajímat půdu za vysoké poplatky ( co vydělají stačí akorát na nájem ) , nebo pronájem splácejí protislužbou na polích ( časově náročné , nestačí potom pracovat na svém poli ) , podmínky zhoršeny v letech dlouhodobé neúrody od roku 1785 . řemeslná výroba - převážně cechovní charakter , obchod je bržděn vnitřními cly a vysokými cenami výrobků , situaci zkomplikovala smlouva s Anglií ( Anglie začala do Francie dovážet své levné a kvalitní zboží ) , francouzské manufaktury krachují a propouštějí zaměstnance , nezaměstnanost = nespokojenost. společnost - 2 privilegované stavy - šlechta a duchovenstvo ( kolem 3 procent ) - žijí v přepychu , vlastní půdu , osvobozeni od daní. Další složkou je tzv. třetí stav ( 97 procent ) - povinnost platit daně , ale bez politických práv , musejí vykonávat robotu , odevzdávat církevní desátky ( v naturáliích nebo i v penězích ) + daně státu - všichni požadují reformy - snaha generálního kontrolora financí Turgota a jeho nástupce Neckera o reformu ( daně pro privilegované stavy , svoboda obchodu a podnikání ) - neúspěch, následují lidové bouře za zrušení privilegovaných stavů a zavedení daňové rovnoprávnosti.
V letech neúrody roku 1785 - 87 se stát ocitl dokonce před bankrotem. Ohlas ve Francii také mělo osvícenství ( kritika církve a společnosti ).

b.

průhěh velké francouzské revoluce



1. fáze ( 5.5. 1789 - 20.9. 1792 ) - nastává napjatá situace , panovník neměl jinou možnost , než zdanit privilegované stavy , nedokázal to ovšem bez jejich souhlasu. Král proto nechal svolat parlament ( tzv. generální stavy ) do Versailles na 5.5. 1789. - 580 zástupců třetího stavu , 270 šlechty a 290 duchovenstva. Začali velké spory, jakým způsobem se bude hlasovat. Zástupci třetího stavu měli převahu , a tak požadovali systém 1 poslanec - 1 hlas , zatímco šlechta prosazovala systém 1 stav - 1 hlas. jelikož nedošlo ke vzájemné shodě , zástupci třetího stavu ( úředníci , podnikatelé , měšťané ) se odtrhli od parlamentu a 17.6. 1789 se prohlásili za NÁRODNÍ SHROMÁŽDĚNÍ. - prohlásili , že pokud šlechta nebude platit daně , oni je také nebudou platit. A požadovali zrušení privilegovaných stavů a zamítli králův návrh zvýšit daně. Někteří členové šlechty však měli pokrokové názory a spojili se se třetím stavem. Vytvořili tak 9.7. ÚSTAVODÁRNÉ SHROMÁŽDĚNÍ ( dále už jen ÚS - žádná únie svobody pozn. redaktora ). To se přestalo líbit královi , proto začíná do Paříže stahovat vojenské jednotky. Poslanci ÚS si z obavy odplaty krále odhlasovali státní nedotknutelnost - imunitu a odmítli se rozejít dříve než prosadí novou ústavu a změní poměry v zemi. Ústup krále , ale pokus zasáhnout vojensky proti shromáždění ve Versailles - nespokojenost lidu , lidové bouře. Také se rozšířila zpráva , že král nechal z Bastily namířit děla na potlačení situace. Lid vytvořil NÁRODNÍ GARDY a po pěti hodinách dobyli 14.7. 1789 Bastilu.
- vítězství lidu a pokračování revoluce , následují další vzpoury v Bordeaux , Lyonu , Nancy , Troyes a Štrasburku.
- hnutí lidu za nastolení spravedlivé a lidské společnosti. Jsou zřizovány další národní gardy jako náhrada královské policie k udržení veřejného pořádku. ( v čele markýz La Fayette ) .

4. - 11. 8. 1789 - Zrušen systém starého režimu , odstraněna privilegia šlechty , zrušena robota a církevní desátky.

20. - 26. 8. 1789 - Deklarace práv člověka a občana - rovnost před zákonem , náboženská a názorová svoboda , svoboda podnikání . Začíná reorganizace státu a církve -decentralizace země - jsou zrušeny dosavadní provincie , země rozdělena na 83 departementů řízených zvolenými úředníky. církev - zabírání a prodej církevních statků , výnos použit na zaplacení státních dluhů , církev je pod kontrolou státu ,papež ztratil v zemi autoritu.Pokus krále o útěk 20. 6. 1791 , na hranicích poznán , zatčen , donucen vrátit se do Paříže , ztratil veškerou prestiž. 3. 9. 1791 - přijata nová francouzská ústava , hlavní moc má ZÁKONODÁRNÉ SHROMÁŽDĚNÍ . Francie zůstává konstituční monarchií ( ovšem králova moc je omezena ústavou ) , král nemůže měnit nebo navrhovat zákony.Rozhodující moc má buržoazie a pokroková šlechta. Je zaveden volební cenzus - hranice daní , které člověk musí platit , aby mohl volit nebo být zvolen. Začínají se vytvářet politické kluby.

FEUILLANTI ( pravice ) - zastánci konstituční monarchie s privilegovaným postavením buržoazie , od února 1791 do března 1792 tvořili francouzskou vládu , v čele La Fayette , A. P. Barnave.

JAKOBÍNI - původně z Bretaně , podle kláštera sv. Jakuba , vývoj od liberalismu až k radikální diktatuře a teroru.
Z počátku byl jejich vůdcem Barnave , od roku 1790 vznik levice v čele s M. Robespierrem - hájil zájmy středních vrstev.

GIRONDISTÉ - poslanci z departementu gironde ( Bordeaux ) , v čele J. P. Brissot , původně revoluční levice , pak pravice.

- zřízení a dění ve Francii se nelíbilo státům , kde byl absolutismus , dohoda Rakouska a Pruska o násilném potlačení revoluce ve Francii , v dubnu roku 1792 se Francie s těmito státy dostává do války , která se pro Francii vyvíjela špatně , chybělo dobré velení , král obviněn ze zrady , uvězněn a na nátlak Jakobínů v lednu 1793 popraven.Zákonodárné shromáždění vydalo 11. 7. 1792 dekret - Vlast v nebezpečí , vedle gard vzniká dobrovolná armáda na obranu Paříže , zvláštní oddíl z Marseille ( hymna Marseillaisa - dodnes státní hymna ) .

9. a 10. 8. 1792 - převrat , povstání lidu , v čele Danton , svržena monarchie , moc je v rukou revoluční KOMUNY.
Nastává zvrat v průběhu války , vítězství nad Pruskou armádou v bitvě u Valmy 20. 9. 1792 , Francouzi sami přecházejí do útoku , Zákonodárné shromáždění je rozpuštěno , zřízen Konvent.


2. fáze velké francouzské revoluce ( 21. 9. 1792 - 27. 7. 1794 ) - nejdříve období girondistického Konventu , k moci se dostávají girondisté - střední buržoazie , pravice , poslanci bez vyhraněného postoje * proti nim stojí levičáci - radikální jakobíni - ti byli pro pokračování revoluce , opora o lidové vrstvy , v čele jakobínů neoblomný Maxmilien Robespierre , na jejich nátlak popraven král. 22. 9. 1792 - vyhlášena republika , popravení krále vyvolalo v ostatních zemích paniku , panovníci ze strachu , že něco podobného může potkat i je , se sjednotili a vytvořili koalici proti Francii ( Velká Británie , Španělsko , Prusko , Rakousko )
Dochází pod rouškou Anglie k blokádě francouzských přístavů , Anglie využívá svého loďstva , Francie začíná mít problémy se zásobováním - nedostatek potravin. Dochází k růstu cen potravin , ovšem také k poklesu hodnoty peněz,nezaměstnanost , hlad - neúspěch girondistů - povstání ve Vendeé - royalistické ( ve prospěch krále a monarchie ) , povstání sedláků , kteří si do čela vybrali zástupce ze šlechty - na krátkou dobu tuto oblast ovládli.
Jakobíni prosadili zákon o maximální ceně obilí - aby si chudí lidé měli možnost koupit základní potraviny , přesto se odpor lidu stupňoval , došlo k převratu - 2. 6. 1793 - povstání pařížanů proti girondistům , předáci girondistů zatčeni , dochází k vrcholu revoluce , v čele nejradikálnější Jakobíni podporováni chudinou , nastává období Jakobínského konventu ( 2. 6. 1793 - 27. 7. 1794 ) - hl. politickou moc v zemi mají jakobíni v čele s M. Robespierrem ,opora o střední vrstvy a sedláky , opatření a reformy v jejich prospěch , na venkově zrušeny feudální povinnosti bez náhrad , rozprodej půdy emigrované šlechty mezi rolníky , rozdělení obecní půdy , přijat zákon o všeobecném maximu - obilí a základních potravin ( to se ovšem nelíbilo šlechtě ) , ale také zákon o maximální mzdě ( to se zase nelíbilo dělníkům ).- příprava jakobínské ústavy - znamenala by nejdemokratičtější systém vlády od starověkých Athén , platná měla být však až po revoluci - obsahovala : různé sociální podpory , bezplatné vzdělání pro každého , každoroční volby s právem volit pro všechny muže , povinnost povstat proti vládě porušující práva lidu , nedotknutelnost soukromého majetku - nevešla v platnost jakobíni podle ní nevládli . Povstání z Vendeé se šířilo i do jiných oblastí , obava z návratu předrevolučních poměrů , zavedena revoluční diktatura " velký teror " , pokus konventu vládnout v zemi systémem výborů a komisí.- Výbor pro všeobecné blaho ( v čele s Robespierrem s neomezenou pravomocí ) - řídil obranu země , zahraniční politiku , zásobování státu. Výbor veřejné bezpečnosti - pro boj s odpůrci revoluce , teror , zastrašování nebo hned popravy.Vydán dekret podezřelých - následovalo vzájemné udavačství , a okamžité popravy. Koncem roku 1793 odražen zahraniční vpád ( o to se postaral Napoleon Bonapatre ) - dobyl město Toulon okupované Angličany , v červnu roku 1794 dosáhl vítězství nad Rakušany u Fleurus , roku 1795 uzavřel separátní mír s Ruskem , roku 1796 podniknul tažení do Itálie proti Rakousku ,spor vyhrál a získal Belgii a Lombardii.

Tvrdá opatření jakobínů , vyhlášena všeobecná mobilizace , nastolen velký teror - Robespierre využil vojsko k odstranění svých nepřátel , popraven i nejpopulárnější revolucionář Danton ( byl mírný , chtěl uzavřít mír s Anglií ) , za 50 dní popraveno více osob než za poslední rok , ztráta široké lidové podpory , vznik opozice - 26. 7. 1794 Thermidor -Robespierre spolu se svými spolupracovníky zatčen a bez soudu popraven - tzv. Thermidorský převrat , u moci tzv. Thermidoriáni ( zbohatlíci z revoluce )


3. fáze revoluce ( 27. 7. 1794 - 9. 11. 1799 ) - politická moc v rukou majetných vrstev , zbohatlíků revoluce , období direktoria ( název podle vlády ) - odstraněna moc revolučních výborů , svoboda podnikání a obchodu.
V srpnu je vydána nová ústava - zachována republika , dochází ovšem ke zrušení všeobecného volebního práva , je zaveden volební cenzus , rozhodující moc má velkoburžoazie , Francie se nevrací k předešlým poměrům , odpor vůči roajalistům , proti nim nastolen tzv. bílý teror. V říjnu 1795 - poraženo povstání roajalistů v Paříži ( Napoleon Bonaparte ). 26. 10. 1795 - 9. 11. 1799 - nová forma republikánské vlády - 5 členný výkonný orgán + zákonodárný sbor o 2 sněmovnách - Dolní sněmovna - rada pěti set , Horní sněmovna - rada starších . Konec hrůzovlády a teroru , oživení obchodu a průmyslové výroby , hospodářská prosperita. Většina obyvatel revoluci přijala , rolníci a buržoazie ( zrušena monarchie , poddanství , volnost obchodu , rovnost občanů před zákonem , rozdělení církevního majetku ) .- nepřátelé tehdejšího zřízení - 1796 - spiknutí tzv. rovných , v čele Gracchus Babeuf , primitivní komunismus , ve svém manifestu předvídá , že francouzská revoluce je předehra k mnohem slavnějším revolucím , 1797 povstání potlačeno a Babeuf popraven.
Francie začíná válčit s Belgií , kterou již dříve zabrali ( povstání bylo potlačeno ) , a Francie vytvořila řetěz sesterských republik - Švýcarsko a Itálie , země , kde bylo podobné zřízení jako ve Francii , Francie však tyto země vykořisťovala po ekonomické stránce , později dokonce i armádně.

Napoleon Bonaparte - vyznamenal se během revoluce , dobyl Toulon ( porazil Anglii ) , porazil také Rakousko. Povýšen na generála. 1798 - podniknul tažení do Egyptu , chtěl přerušit britské spojení s Indií , vylodil se v červenci 1798 v Egyptě ,obsadil Káhiru , Alexandrii. Francouzská flotila byla však poražena admirálem Nelsonem u Abukiru , znemožněna cesta armády zpět , Napoleon opustil svoji armádu a vrátil se zpět do Francie , aby nebyl kritizován , nastolil státní převrat -

9. 11. 1799 za pomoci bratra Luciena , ministra zahraničí Talleyranda a ministra policie Fouchého.Svržení direktoria ,v čele země kolegium 3 konzulů ( Napoleon , Sieyés , Ducos ) - definitivní konec velké francouzské revoluce.

Situace po revoluci - politické a ekonomické sjednocení země , cesta k industrializaci země a k průmyslové revoluci rozvoj tržní ekonomiky , vznik prvního moderního občanského státu , suverenita a svoboda lidu , vzor pro ostatní země Evropy. skutečnou moc ve Francii má 1. konzul - Napoleon Bonaparte - z počátku volen na 10 let , roku 1802 Napoleon prohlášen doživotním konzulem a v květnu 1804 jmenován císařem Napoleonem prvním Bonapatre.

Napoleonův režim - položen základ státním , soudním a finančním institucím , povolen návrat emigrantů , ale nejsou vrácena privilegia , privilegia jsou udělována za zásluhy , potvrzení zrušení feudál. povinností , sepsány listy zákl. lidských svobod.


NAPOLEONSKÉ VÁLKY( 1799 - 1815 )

- vznik koalice ( Rusko , Anglie , Rakousko , Turecko ) - ruská vojska vedená maršálem Suvorovem přišla do Itálie ( finanční podíl britů ) , snaha přerušit svazek sesterských republik , z počátku měl úspěch , Suvorov ale odvolán carem Pavlem prvním.Následoval Napoleonův přechod přes Alpy , vtrhnul do sev. Itálie a porazil v červnu 1800 Rakouskou armádu u Marenga a u Hohenlindenu - mír v únoru roku 1801 v Luneville , v Amiens roku 1802 uzavřen mír s Anglií - následovali 3 roky bez válek. Napoleon připravoval invazi do Británie , návrhy prokopat tunel pod mořem nebo přepravit vojáky v balonech ,Francie měla převahu v pozemním vojsku , ale na moři byla značně slabší. Nakonec se rozhodnul pro expanzi pouze směrem na východ a jih.Proti Francii vznikla další koalice ( Rakousko , Rusko , Anglie , Švédsko ) , Proto Napoleonova velká armáda vtrhla přes Rýn do Německa , u Ulmu porazila Rakousko ještě než se stačili Rakušané spojit s Rusy , Ruskou armádu hnal
Napoleon před sebou a 3. 11. 1805 obsadil Vídeň bez boje. Mezitím byla 21. 10. 1805 francouzská flotila zničena u mysu Trafalgar anglickým loďstvem Nelsona.
2. 12. 1805 došlo k bitvě 3 císařů u Slavkova na jižní Moravě - Napoleon , František první , Alexandr první. Napoleonovo vítězství , vrchol jeho kariéry , 6. 2. uzavírá s Rakouskem i Ruskem mír.
26. 12. 1805 - Rakousko se vzdalo italských a balkánských držav - vznik bonapartistického italského království.
Z Čech táhl zpět do Německa , došlo k zániku svaté říše římské nár. německého , vzniknul vazalský spolek tzv.
Rýnský spolek - Napoleon protektorem ( státy j a z Německa ) , František ( původně druhý ) prohlásil habsburskou monarchii za císařství rakouské - František první.
1806 - Napoleon porazil Pruskou armádu u Jeny , následovalo Napoleonovo tažení do Berlína , zde 21. 11. 1806 prohlásil kontinentální blokádu Anglie , tj. celoevropský zákaz obchodování s Anglií a s anglickými koloniemi , chtěl tak pomoci Francii , její zboží mělo nahradit anglické , ovšem toho nebyla Francie schopna , blokáda porušována.Rusko táhlo na pomoc Prusku , ovšem ruská armáda byla poražena u Jílového a u Friedlandu , dobyt Královec , k míru došlo 7. 7. 1807 v Tylži ( s Pruskem a Ruskem ) .
Pod záminkou , že se pašuje anglické zboží přes Pyrenejský poloostrov , zabral Napoleon roku 1808 Portugalsko a Španělsko podniknul tažení na Madrid , došlo k zatčení španělské královské rodiny - povstání Španělů , partyzánská vojska + vylodění Britů.
1809 - Rakousko se dohodlo s Anglií na spojenectví , snažili se na svou stranu zlákat i Rýnský spolek , ale ten zůstal Napoleonovi věrný. Rakouská armáda vtrhla do Bavorska ( součást spolku ) , Napoleon ale Rakušany vypudil podniknul druhé tažení do Vídně , v květnu poražen u Aspenu , zvítězil však u Wagramu ( červen )
- mír s Rakouskem , ztratilo jednu třetinu území , hlavně alpské země , docházelo ke sbližování Francie a Rakouska
Napoleon si vzal dceru Františka Marii Luisu, vynutil si podporu Rakouska a Pruska při svém tažení do Ruska.
1812 - půl miliónová armáda do Ruska , Rusové museli použít taktiku spálené země , Napoleon pochodoval pustinou , nevědomky vtažen do nitra země. Bitva u Borodina 7. 9. 1812 - nejkrvavější bitva napoleonských válek, Rusku velel Kutuzov bitva dopadla smírně , Napoleon vthnul do Moskvy , marně čekal na carovu nabídku míru , musel se stáhnout kvůli nedostatku potravin , ovšem pronásledován Kutuzovými vojáky , Napoleon se chtěl vrátit jinou cestou , než přišel , aby sehnali potraviny , ale jen sestoupili z cesty , tak je Rusové donutili vrátit se zpět na původní trasu. ( - 35 stupňů ).
Prosinec 1812 - Rusové chtěli Napoleona úplně odříznout , obklíčili ho ze třech stran naproti řece Berezině ( tzv. řeka smrti ) Napoleonovi se podařilo se dostat přes řeku , zpět do Francie se vrací s 30000 vojáky. Řada spojenců se od Napoleona odtrhli , nebo dokonce přešli na druhou stranu - povstání proti Napoleonovi ve Španělsku , Prusku , Rakousku. 1813 - vybudována nová armáda , Rakousko vyhlásilo Francii válku , ze severu přišli na pomoc švédové k Rakousku se přidali Prusko , Rusko , Češi , Němci. Napoleon po návratu z Ruska podniknul tažení do Čech , obsadil sev. Čechy ( Liberec),ale protifrancouzskou koalicí vyhnán , Napoleon naposledy vyhrál nějakou bitvu - u Drážďan , ústup koalice , ale v bitvě u Chlumu u Ústí n/L již Napoleona porazili. Ke koalici se připojuje Anglie a Bavorsko.
16 - 19. 10. 1813 - bitva u Lipska - bitva národů - největší bitva 19. stol. vůbec - zdrcující porážka Napoleona , ustupuje do Francie , rozpad Rýnského spolku , od Francie také odstupuje Itálie , válka přenesena na území Francie , Napoleon se snaží zmírnit postup spojenců. V březnu 1814 došlo k obklíčení Paříže , Napoleon donucen kapitulovat 30. 3. , v květnu odvezen na ostrov Elbu. - pařížský mír 30. 5. 1814 - Francie vrácena do hranic z roku 1792 , musela vyklidit 53 pevností v Evropě např. Hamburk , došlo k restauraci Bourbonů - Ludvík osmnáctý - konstituční monarchie. Přichází z emigrace , s ním spoustu církevních hodnostářů a šlechticů , o ně se opírá , chtěl nastolit absolutismus - to se nelíbilo lidem , " za Napoleona to bylo lepší ". 1815 - Vídeňský kongres , neshody o některá území , toho a situace ve Francii využil Napoleon , utekl z Elby , vylodil se u Antibes s 1000 veterány , tažení na sever , Ludvík proti němu posílá armádu , ta však bez boje přechází na jeho stranu - vstup do Paříže , útěk Bourbonů , Napoleon znovu na trůně - 100 denní císařství zastává liberálnější politiku než předtím , výzva k evropským státům na Vídeňském kongresu s programem míru , ovšem ostatní státy měli obavu , že se Napoleon opět vzchopí a proto mu vyhlásili válku.
Napoleon porazil Prusy u Ligny , ale utrpěl definitivní porážku v bitvě u Waterloo - Wellington a Blücher ( prus ) , Napoleon odvezen na ostrov Sv. Helenu - 1821 zde umírá , druhý přísnější francouzský mír 20. 11. 1815 - reparace 700 mil franků , ztráta Savojska a Sárska.
Návrat Bourbonů - Ludvík osmnáctý ( 1815 - 1824 ) , Karel desátý ( 1824 - 1830 ) - snaha zavést absolutismus , rozpuštěna sněmovna , omezení politických práv , cenzura tisku , požadavek restituce majetku před rokem 1789 - podnět k povstání tzv. červencové povstání roku 1830 - 26. 7. žurnalisté , dělníci , měšťané , 28. 7. - republikánské agitace v Paříži -3 denní pouliční boje , dobyt královský palác a vojenská zbrojnice , abdikace Karla desátého , útěk do Anglie. -ustanovena konstituční monarchie - Ludvík Filip Orleánský ( 1830 - 1848 ) , vytvořena ústavní vláda , opírá se o velkoburžoazii , doba průmyslového rozvoje , moc v rukou průmyslových a finančních podnikatelů , nové povstání republikánů v letech 1832 a 1848 - neúspěšné , bez podpory , krvavě potlačeno