24. maturitní otázka


Poválečný vývoj Československa

(HTML náhled)

a.

Zápas o vývoj republiky ( volby 46, HK program, znárodnění ) -
5. 4. 1945 československá vláda vyhlásila v Košicích svůj program. Jeho hlavní úkoly a zásady byly : pomoc Sovětské armádě při osvobozování ČSR, budování armády podle vzoru SSSR, spojenectví se Sovětským svazem - základ zahraniční politiky, vzájemná rovnoprávnost Čechů a Slováků, závazek potrestat fašistické zločince, zrádce a kolaboranty je spojen se zákazem politických stran a institucí, které sloužily fašismu.
V hospodářské oblasti je zakotven požadavek konfiskace majetku fašistů, zrádců a kolaborantů, provedení pozemkové reformy. Klíčové průmyslové podniky,finanční ústavy, pojišťovnictví, přírodní a energetické zdroje pod všeobecné státní zřízení. 8. 4. byl v Košicích ustaven prozatimní ÚV KSČ, předsedou byl zvolen K. Gottwald.

Po válce se stal prezidentem znovu Beneš - zavedl košický program do praxe - 19. 5. podepsal dekret o znárodnění majetku Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů. 19. 6. prezident vydal dekret o trestání nacistických zločinců a jejich pomahačů. Do 5. 5. 1947, kdy jeho platnost skončila, bylo 713 osob odsouzeno k trestu smrti ( slovenský prezident Tiso, K.H. Frank ),741 osob k doživotnímu žaláři ( Syrový, Stříbrný, Beran ) a 19 888 k dočasnému odnětí svobody. 29. 6. 1945 československá vládní delegace podepsala v Moskvě dohodu o odstoupení Zakarpatské Ukrajiny Sovětskému svazu.

24. 10. 1945 Prezident podepsal dekrety o znárodnění klíčového průmyslu, závodů nad 500 zaměstnanců a závodů s velkým významem pro stát nad 150 zaměstnanců - zbrojovky - tzn. doly, průmyslové podniky, banky a pojišťovny. Na základě tohoto dekretu bylo znárodněno k 1. prosinci 1946 2 867 průmyslových podniků, ve kterých pracovalo 61% zaměstnanců průmyslu. Soukromý zůstal malý a střední průmysl, stavebnictví, velkoobchod.

Úsilí o národní jednotu - nová koalice - Národní fronta ( NF ) Čechů a Slováků - tvořily ji strany : ČSSD ( odliv členů ke komunistům ), ČS Lidová ( příliv ze zakázaných pravicových stran ), KSČ, Demokratická strana ( Slovensko )- zákaz obnovy řady předválečných stran ( hlavně agrární ), legální opozice byla nepřípustná, vedoucí postavení komunistů. Vznik stran se souhlasem NF.

28. 10. zasedalo poprvé Prozatimní národní shromáždění ( rovnoměrné zastoupení stran ) - potvrzen Beneš ve funkci prezidenta, jmenována vláda ( komunisti získali důležitá ministerstva - vnitra, zemědělství, informací ).

První parlamentní volby se konaly 26. 5. 1946, v Čechách vítězí jednoznačně KSČ, která získala 40 %, na Slovensku zvítězila Demokratická strana s 62 % hlasů. V celostátním měřítku získali komunisté 38 % hlasů.

2. 7. 1946 Prezident jmenoval novou vládu v čele s K. Gottwaldem. Kromě předsedy a místopředsedy vlády získali komunisté sedm důležitých ministerstev.

25. 10. 1946 Ústavodárné národní shromáždění ( dále jen ÚNS ) schválilo zákon o dvouletém plánu. Hlavním úkolem dvouletky byla obnova národního hospodářství. Průmyslová výroby měla překročit předválečnou úroveň o 10 %, industrializace Slovenska.

Od počátku roku 47 se zhoršuje mezinárodní situace - začátek studené války, Stalin požaduje poslušnost, politický tlak ze SSSR sílí, komunisté jsou nuceni dostat se k moci za každou cenu.

4. 4. 1947 J. Ďuriš vyhlásil v Hradci Králové tzv. Hradecký program. Jeho hlavním požadavkem bylo omezit soukromou držbu půdy, znárodnění půdy nad 50 hektarů. Jeho uskutečnění v plném rozsahu umožnil až nástup komunistů v únoru 48.

V červnu 1947 - European Recovery Programme - program obnovy a rozvoje Evropy po 2. svět. válce založený na hospodářské podpoře ze strany USA. Marshallův plán si stavěl za cíl posílit válkou oslabené pozice kapitalismu v západní Evropě, zabránit SSSR vytvořit socialistickou soustavu ( hlavně ve východní a střední Evropě ). Plán měl rovněž usnadnit expanzi amerických monopolů. Plán dostal jméno podle státního tajemníka USA G: G: Marshalla, který v projevu na Harvardské univerzitě vyložil podstatu tohoto plánu. Plán byl uskutečňován od dubna 48 do konce roku 51. Podílelo se na něm 17 států. Československá vláda se 4. července 1947 vyjádřila pro tento plán, ale 10. července své rozhodnutí změnila ( na rozkaz soudruha Stalina ) a odmítla účast na mezinárodní konferenci.

Další problémy vyvolalo sucho a velká neúroda roku 1947 - nedostatek potravin, rozvíjí se černý trh.
Komunisté se rozhodli vyřešit to tzv. milionářskou dávkou.
2. 9. 1947 vláda zamítla návrh komunistů na mimořádné zdanění milionářů, kterým měly být získány finanční prostředky na pomoc zemědělcům, postiženým nebývalým suchem. Proběhla však velká řada protestních akcí, organizovaných komunistickou stranou, a proto byl návrh přijat 21. 10. 1947 (v ČSR 35 000 milionářů ). - spory ohledně milionářské dávky vedly k politické krizi NF, plány KSČ na převzetí moci, úsilí mobilizovat masy, opora o složky SNB ( sborů národní bezpečnosti ) - převaha komunistů.

Na podzim - přechod banderovců přes naše území - ukrajinští nacionalisté, kteří během války bojovali proti Rusku, chtěli vytvořit samostatnou Ukrajinu, Němci je podporovali. Na konci války jsou vytlačováni polskou a ruskou armádou. Drancují naše území ( přepadají vesnice ), proti nim byla na Slovensko vyslána armáda, SNB a bývalí partyzáni.

1. 12. při čs.-sovětském jednání v Moskvě bylo dohodnuto, že SSSR dodá Československu 600 000 tun obilí. Byla to významná pomoc čs. hospodářství, postiženému v důsledku sucha katastrofální neúrodou.Únor 1948

10. 2. - Na schůzi vlády byl přijat proti hlasům komunistických ministrů návrh sociálně-demokratického ministra Majera na zvýšení platů státním a veřejným zaměstnancům. Návrh byl pro státní pokladnu neúnosný a znamenal nebezpečí inflace, jak konstatoval předseda ústřední rady odborů A. Zápotocký. ( ÚRO ).

12. 2. - schůze předsednictva ÚRO, na které bylo rozhodnuto svolat sjezd závodních rad na 22. 2. ( závodní rada – orgán zaměstnanců, který zastupoval dělníky a zaměstnance v jednání s majiteli závodů ). Tento sjezd měl projednat další znárodňování půdy nad 50 hektarů ( podle HK programu ).

13. 2. - projev národně socialistického ministra P. Drtiny na mimořádné schůzi vlády, v němž napadl komunistického ministra vnitra V. Noska a jeho bezpečnostní politiku ( SNB ). V důsledku toho bylo 8 členů SNB v polovině února zbaveno Václavem Noskem funkcí, a byli nahrazeni komunisty.

17. 2. - schůze vlády přerušena pro neochotu ministrů národních socialistů , strany lidové a demokratické strany jednat o jiných záležitostech, než o situaci v SNB. ÚV KSČ upozornil na možnost otevřené vládní krize.

20. 2. - demise ministrů stran národně socialistické, lidové, slovenské demokratické pod záminkou nesouhlasu s postupem komunistického ministra vnitra ( bez sociál. demokratů, Masaryka a Svobody ). Chtěli vyvolat vládní krizi a dosáhnout jmenování "nepolitické" úřednické vlády a izolovat tak KSČ, rozbít NF, přičemž spoléhali na pomoc prezidenta Beneše. (předpoklad, že demisi nepřijme a donutí Gottwalda k další spolupráci ).

21. 2. - Na Staroměstském náměstí v Praze se konal obrovský tábor lidu, svolaný KSČ. K. Gottwald zde vyložil názory komunistů na řešení krize - přijmout demisi a doplnit vládu těmi členy nekomunistických stran, kteří zůstali věrni programu Národní fronty. Gottwald vyzval k ustavování akčních výborů Národní fronty ( jejich hlavním úkolem byla očista společnosti od kapitalistů, vedoucí silou AV byli komunisté ). Vznik ozbrojených lidových milic v závodech.

22. 2. - V Průmyslovém paláci v Praze se konal sjezd závodních rad. Vyslovil se pro očistu vlády od reakčních ministrů, vytyčil požadavek dalšího znárodnění a podpořil návrh na omezení soukromé držby půdy na 50 hektarů.
Závěrečná rezoluce sjezdu byla přijata 7 904 hlasy proti 10.

23. 2. V Obecním domě v Praze se konala porada představitelů politických stran, na které byl zvolen přípravný výbor pro utvoření Ústředního akčního výboru Národní fronty ( ustaven 25. 2. )

24. 2. Podle usnesení sjezdu závodních rad proběhla jednohodinová generální stávka na podporu požadavků sjezdu.
Stávky se zúčastnilo asi na 2,5 miliónu pracujících.

25. 2. Beneš podlehl tlaku ( demonstrace na Václavském náměstí, hrozba občanské války a sovětské intervence ) a podepsal demisi ministrů. Na Václavském náměstí se konala manifestace 250 000 pražských občanů. Gottwald na ní oznámil, že prezident Beneš přijal demisi a jmenoval novou vládu tzv. obrozené Národní fronty, v níž zaujali většinu komunisté.
Ve večerních hodinách se v Praze uskutečnil pochod příslušníků Lidových milic, které vznikly v průběhu únorové krize. - definitivní konec demokracie. Následoval komunistický puč - očista ministerstev, úřadů, armády, škol, institucí a organizací

21. 3. Na schůzi ÚNS přednesl Gottwald program o nové pozemkové reformě, který stanovil nejvyšší hranici půdy na 50 hektarů ( prosadil HK ).

28. 4. ÚNS přijalo nové zákony o znárodnění. Do rukou státu přecházely všechny závody s více než 50 zaměstnanci, celý velkoobchod a zahraniční obchod. - 95 % průmyslu, do konce roku 48 odstraněn soukromý sektor.

b.

Zostření sociálního a politického konfliktu v 50. letech
- despotický totalitní režim, akční výbory odstraňovaly odpůrce, na Slovensku rozpad Demokratické strany. Na slavnostní schůzi delegátů KSČ a ČSSD v pražské Lucerně bylo provedeno sloučení obou stran ( 27. 6. 1948 ). Došlo ke snížení počtu nekomunistických stran - moc v rukou úzké skupiny funkcionářů KSČ - opora o armádu, bezpečnost a milice. Došlo k začlenění do sovětského bloku - úplná podřízenost SSSR, hospodářství bylo řízené ústředním plánem z jednoho centra. Došlo k přestavbě průmyslu - důraz na těžké strojírenství a zbrojní výrobu, obchod orientován na SSSR.

23. 2. 1949 - Národní shromáždění schválilo zákon o jednotném zemědělském družstvu. JZD, v kterých se měla sjednotit dosavadní různá zemědělská družstva, se stala formou socialistické velkovýroby v zemědělství. Na jaře 1949 zahájila KSČ velkou přesvědčovací kampaň k zakládání JZD - násilná kolektivizace v letech 49 - 53.

27. 10. 1948 Národní shromáždění schválilo první pětiletý plán. Pětiletka byla plánem výstavby a přestavby národního hospodářství ( např. obchod se SSSR, technický vývoj ) - hospodářský plán vzrůstu o 57 %, stavebnictví o 130 %. Roku 1951 došlo k prvním změnám, zvýšení úkolů ( nad možnosti čsl. ekonomiky ).

Růst role Bezpečnosti, StB pracovala bez kontroly ( odposlechy, zásahy do soukromí, zrušení listovního tajemství ).
- zkonstruované politické procesy proti tzv. skrytým třídním nepřátelům a škůdcům - mělo to sloužit k zastrašení opozice, např. 1949 popraven ( křivě obviněn z velezrady ) gen. Heliodor Píka ( šéf československé vojenské mise v SSSR za války ), 1950 národně socialistická poslankyně Milada Horáková, 1952 popraven gen. taj. KSČ ( druhá nejvlivnější osoba v KSČ ) Rudolf Slánský. 80 000 vězňů, 179 popravených. Následovala početná emigrační vlna na Západ ( přes 40 000 ).
1. 1. 1949 - vedle vázaného ( lístkového ) trhu byl zaveden volný trh, na němž byly některé výrobky prodávány bez lístků, za zvýšené ceny ( pouze pro majetné ). Došlo k vyhrocení politické krize - hospodářské obtíže, politický teror, otřesena autorita KSČ, protesty.

Jednotná státní ideologie - marxismus - leninismus vylučovala svobodu myšlení a náboženské víry, boj proti masarykismu - 1. 6. 1953 byla provedena měnová reforma ( kurs 5:1 až 50:1 ), prakticky to znamenalo, že všichni začínali od nuly.

c.

První kroky destalinizace
- vliv dvacátého sjezdu KSSS na Československo - v letech 1953 - 61 nutnost hospodářské konsolidace, růst výroby spotřebního zboží, úsilí překonat krizi v zemědělství ( vzrůst výkupních cen, snížení povinné dodávky rolníků ). Roku 1955 se Československo stalo členem založené Varšavské smlouvy ( vznikla 14. 5. 55 ), proběhla 2. vlna kolektivizace ( do roku 1960 ).
Roku 1956 se konal v Moskvě 20. sjezd KSSS, kde Nikita Chruščov dost nečekaně vystoupil s projevem, ve kterém ostře zkritizoval Stalina a jeho kult osobnosti ( " byl to zločinec" ). Mělo to obrovský dopad - někde to vyvolalo růst nespokojenosti, protikomunistické povstání ( např. Hungary ). Prohlásil, že vidí reálně soužití kapitalistických a socialistických republik - uvolnění vztahů mezi východem a západem. Došlo k výrazné humanizaci režimu.
Sice těžký průmysl zůstává prioritou, ale rozvíjí se i lehký průmysl. Chruščov na rozdíl od Stalina věnuje velkou pozornost zemědělství.

29. - 30. 3. 1956 Zasedání ÚV KSČ projednalo zprávu o 20. sjezdu KSSS.( došlo k pouze jediné změně-odchod min. obrany).

13. 11. 1957 zemřel A. Zápotocký. Novým prezidentem byl 19. 11. zvolen A. Novotný, první tajemník ÚV KSČ.
- hospodářská situace u nás v 60. letech nebyla dobrá, neplnily se pětiletky, zaostalost za světovým hospodářstvím - krach 3. pětiletky ( 1961 - 65 ) - náročné úkoly v rozporu s reálnými možnostmi, úkoly pak sníženy roku 1963 ( tzv. roční plán ). Došlo k přípravě sedmiletky ( 1964 - 70 ). Po 22. sjezdu KSSS - teprve teď došlo i u nás ke kritice Stalina, uvolnění společenského klimatu, byl zbourán Stalinův pomník na Letné.

V letech 62 - 67 - nástup čsl. reformy - hospodářská reforma - omezit direktní plánování, zesílení tržních prvků, důraz na kvalitu a prodejnost výrobků. Začala nová vlna destalinizace - počátek soudních rehabilitací nevinně odsouzených, odvolán Karol Bacílek ( min. nár. bezpečnosti ), rehabilitován G. Husák, nový premiér Jozef Lenárt.
Diskuse o reformě společnosti - v tisku, kulturních týdenících - v 1967 politická krize, v červnu se konal 4. sjezd čsl. spisovatelů - tvrdá kritika byrokratické nadvlády ve společnosti, požadavek svobody tvorby.

Leden - srpen 1968 - počátek obrodného procesu, tzv. Pražské jaro - všeobecná nespokojenost, uvnitř KS se začíná formovat reformní křídlo, reformní křídlo začíná mít postupně ve straně převahu a na počátku 68 jednoznačně získává rozhodující vliv ve straně. Novotný se musel vzdát velení strany a prezidentské funkce. Prezidentem se stal ludvík Svoboda, do vedení strany se dostal Alexander Dubček. Dochází k pozitivním změnám - na dubnovém jednání přijat akční program. - postupná demokratizace, změny v kádrové politice ( hledisko vzdělání, schopnosti ), snaha omezit centrální řízení politiky, pluralita názorů, snaha o osamostatnění podniků - nejpropracovanější program demokratické reformy ve východní Evropě -zrušena cenzura, nové politické organizace KAN ( Klub angažovaných nestraníků ). Tyto reformy měly masovou podporu našeho obyvatelstva - to se ovšem nelíbilo konzervativnímu sovětskému svazu. Předsednictvo ÚV KSČ obdrželo dopis od představitelů komunistických stran Ruska, Bulharska, Německa, Polska a Maďarska přijatý na poradě těchto stran ve Varšavě 14. a 15. 7. ( tzv. varšavský dopis ). Představitelé bratrských stran v dopise znovu upozorňovali na rostoucí aktivizaci antisocialistických sil v ČSSR. Předsednictvo ÚV KSČ odpovědělo na tento dopis odmítavě. Dubček je pod tlakem SSSR, ale jelikož viděl, že má velkou podporu, rozhodl se nepřestat s reformami. Posledním varováním bylo jednání předsednictva ÚV KSČ a politického byra ÚV KSSS v Čierné nad Tisou.( 29. 7. - 1. 8. ) Představitelé KSČ zde přijali závazky k zastavení kontrarevoluce. 3. 8. V Bratislavě se konala společná schůzka komunistických stran varšavské smlouvy o dalším vývoji v ČSSR. Vedoucí představitelé KSČ zde znovu potvrdili internacionální závazky vůči socialistickému společenství. v praxi však k obratu nedošlo.

21. 8. vstup 5 vojsk členských zemí Varšavské smlouvy do Československa, do rána bylo obsazeno celé území, invaze se zúčastnilo 750 000 vojáků ( gen. Pavlovskij ). 22. 8. se konal mimořádný sjezd KSČ v podniku ČKD - Vysočany - požadavek odchodu vojsk, byla vyhlášena hodinová generální stávka. Vedoucí představitelé KSČ byli zatčeni, uneseni do Moskvy, kde měli být zlikvidováni. Nová vláda nezískala žádnou podporu, SSSR začal s představiteli KSČ jednat. Donutili je podepsat Moskevský protokol - souhlas se vstupem intervenčních vojsk, slib "normalizace" situace.

16. 10. smlouva o dočasném pobytu sovětských vojsk na území ČSSR - konec nadějí na možnost obrody socialismu.

Brežněvova doktrína - omezení suverenity socialistických. zemí, právo zásahu při ohrožení socialismu.

Změny ve vedení - představitelé reformního křídla zůstali dočasně ve svých funkcí, pak odstraňováni a vyloučeni z KS. Na protest proti pasivitě se upálil Jan Palach, v únoru Jan Zajíc, v dubnu Evžen Plocek.

17. 4. 69 odstoupil Dubček z funkce předsedy strany, nahrazen Husákem. odstraňování soch TGM, po smrti Gottwalda se stal novým prezidentem Antonín Zápotocký.